Historie

Centrum vědeckých informací je účelovým zařízením FSV, které svým informačním fondem, knihovnickou a bibliografickou činností pomáhá pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti. Základem střediska je rozsáhlá knihovna čítající na 211 tisíc svazků knih, brožur, časopisů a novin. Ty tvoří podstatnou část fondu, neboť knihovna byla v minulosti budována jako centrum, které mělo sloužit převážně novinářům. Avšak toto tvrzení nám dovolte upřesnit historickým exkurzem.

Počátky

Počátky knihovny spadají do 50. let minulého století, a třebaže jest nyní akademickým pracovištěm, prošla za dobu své existence překotným vývojem, který byl podmíněn celospolečenskými změnami. Náš knihovní fond představuje výsledek diskuse o poválečném postavení žurnalistiky: v jejím základě stojí pokus spolkového hnutí obnovit prvorepublikovou tradici, následně politická interpretace žurnalistiky jako ústředního nástroje při prosazování totalitního mocenského systému a následně prosazení akademické nezávislosti. Právě tímto prizmatem je třeba nahlížet vývoj instituce Střediska vědeckých informací před vznikem jeho současné podoby v roce 1983. Konkrétně lze sledovat organizační proměny a vývoj dvou základních fondů, k jejichž spojení uvedeného data došlo. Jde na jedné straně o fond seriálů „Novinářského studijního ústavu“ (NSU) a sekundární literaturu sdruženou do „žurnalistického fondu“ (ŽF).

NSU vzniká jako spolkové hnutí shromažďující v poválečné době uvolněnou novinářskou literaturu. Od roku 1949 se pak jeho fond rozrůstá na základě svozů knih v rámci „Akce K.“ znamenající rušení soukromých a zejména klášterních knihoven.

Při oficiálním vznik NSU z jara roku 1953 je již chápán jako státní organizace pod hlavičkou „Svazu československých spisovatelů.“ Knihovna byla situována do budovy svazu na Vinohradské třídě (na místě bývalého federálního shromáždění, dnes budovy Národního muzea) a otevřena 20. září.

Dalším klíčovým datem je rok 1967, kdy je celý NSU připojen k „Fakultě osvěty a novinářství“ (od r. 1960 samostatné fakulty v rámci UK; FON je organizační mutace FSV z období 1965/66 - 1968). S tím spojené stěhování do Pařížské ulice (s jednoletou zastávkou v bývalé sodovkárně v Kobylisech) uvrhne fond NSU na dlouhá léta do provizoria, neboť zde pro ni „byly vybrány prostory co nejmenší a co nejnevhodnější“ (jak poznamenává někdejší ředitel Karel Malec). Další existence fondu v rámci fakulty je charakteristická snahou o organizační samostatnost. Po „pražsko-jarním“ intermezzu v rámci „Fakulty sociálních věd a publicistiky“ (FSVP, dílčí název fakulty v letech 1968-1972) spadá po roce 1972 do „Ústavu teorie a praxe žurnalisty“ při nově zřízené „Fakultě žurnalistiky“ (název fakultě vydrží až do května 1990). Od roku 1975 pak fond poprvé tvoří část centrální fakultní knihovny, přičemž od již zmíněného roku 1983 má status „vědecké knihovny FŽ.“ Vývoj druhé části CVI k roku 1983, tj. ŽF začíná obdobím 1953-1959 kdy se etabluje žurnalistika jako vysokoškolský obor. Výsledkem transformace FF UK bylo roku 1956 osamostatnění katedry novinářství (a v jejím rámci i studijní knihovny) a jejímu umístění na Maltézské náměstí. V roce 1960 poté co nabyl statusu fakulty UK, stává se katedra žurnalistiky součástí „Institutu osvěty a novinářství“ (ION, podoba FSV v letech 1953/54-1965/66). Ten po roce 1961 započal s budováním vlastní knihovny, do níž byly začleněny příruční fondy ex kateder žurnalistiky, knihovnictví a společensko-vědní literatura z rušené slavistiky. Po roce 1963 byl ION umístěn – s jednoletou zastávkou v budově Právnické fakulty – do Karolína na Ovocný trh. Normalizace poměrů po zrušení FSVP vedla po roce 1973 k opětovnému návratu knihovnické katedry (a odpovídajícího fondu knihovny) na FF UK. Konečně v roce 1975 tvoří vedle NSU zbývající polovinu knihovny FŽ, v rámci CVI pak „studijní knihovnu“ se sídlem v Týnu (Ungelt). Důležitým bodem ve vlastní historii CVI je pak přidělení stávajících prostor v Hollaru, kam byla podle tehdejší organizační struktury přesunuta právě studijní část (tj. bývalý ŽF).

Po roce 1990

Po vzniku „Fakulty sociálních věd“ v roce 1990 si CVI udrželo svůj nezávislý status. Část knižního a časopiseckého fondu NSU byla postižena při povodních v srpnu roku 2002. Tehdy byl zatopen knihovní depozitář v Pařížské ulici. Voda, která zatopila prostory skladu, až do výše 1,70 m. zničila na 30 tisíc svazků. Knihovna napříště tyto prostory nahradila depozitáři a reorganizovala strukturu z roku 1983, když v současné době hlavní funkci centra vykonává „ústřední knihovna“ v Hollaru.

Další součástí CVI je pak „knihovna Opletalova,“ shromažďující sbírky ekonomické literatury, se sídlem v Opletalově ulici.

Třebaže došlo k mnoha reorganizacím, je nadále v knihovním fondu historie jasně čitelná. Jeho základní složka, tzn. knižní fond shromažďující oborovou literaturu určenou ke studijním a badatelským účelům, akcentuje tradici „žurnalistického fondu.“ Fond časopisecký a novinový, v němž jsou zastoupeny nejrůznější české a zahraniční periodické tiskoviny z 2. poloviny 19. století až po současnost (Národní listy, Národní politika, Lidové noviny, Venkov, České slovo, Právo lidu, Pražský ilustrovaný zpravodaj, apod.) vyrůstá z fondu „Novinářského studijního ústavu.“ Sbírkový fond pak obsahuje především tzv. Laurinovu knihovnu, což je specializovaný fond odborné žurnalistické literatury, který byl získán před rokem 1960 do ŽF avšak z odborných důvodů byl v téže době určen do správy právě v NSU (v nadsázce lze říci, že zpracování Laurinovy knihovny je nejstarším počinem CVI). Knihovnu založil a vybudoval Arne Laurin (1889-1945), šéfredaktor Prager Presse a mecenáš Národní knihovny. Sbírka obsahuje 7707 svazků odborné literatury o žurnalistice z celého světa od 17. století až do roku 1938. Nejmladší avšak dnes již zcela standardní složkou knihovního fondu jsou elektronické informační zdroje. Seznam svazků v MS Excel.

Prameny a literatura

• Archivní prameny
• Archiv Univerzity Karlovy, fond Institut osvěty a novinářství, fond Fakulta sociálních věd a publicistiky a fond Fakulta žurnalistiky.
• Fakulta sociálních věd University Karlovy, Praha. Praha: Sociologické nakladatelství, 1992, 40 s. ISBN 80-901059-98.
• KÖPPLOVÁ, B. - JIRÁK, J.: Fakulta sociálních věd. In: Dějiny Univerzity Karlovy IV. Praha: Karolinum 1998, s.511-533