Books

Z hlediska možností a zábran plné integrace evropských Židů do většinově křesťanských společností, které se v průběhu 19. století proměňovaly do moderních národů obdařených moderními státy, představovala klíčové období poslední desetiletí 19. a první desetiletí 20. století.

Kniha se zabývá fenoménem infodemie, tedy šířením nadměrného množství informací, včetně nepravdivých či nepřesných, o zdravotním problému (např. o viru, epidemii, pandemii apod.), které ztěžuje nalezení jeho účinného řešení. Pojem infodemie začala Světová zdravotnická organizace (WHO) používat na počátku roku 2020 - a to v souvislosti s globálním šířením onemocnění COVID-19. Autorský kolektiv pod vedením Václava Moravce a Ladislava Duška detailně zkoumá faktory, jež k rozvoji infodemie přispívají (např.

Jak by zněl soundtrack k období změn přelomu osmdesátých a devadesátých let? Proč byly některé hudební žánry chápány jako progresivní a jiné naopak jako odkazující buď k minulosti anebo těm částem společnosti, jejichž vliv bylo vhodné vytěsnit? Jaké role hrála hudba pro dobově nejvíce reflektovanou, avšak ne vždy zcela jasně uchopitelnou kategorii střední třídy? S jakou hudbou se setkala tehdy nastupující generace a co pro ni hudba znamenala?

Rozhlas prošel za 100 let své existence neuvěřitelným vývojem. A protože vždy přitahoval kreativní lidi s láskou k mluvenému slovu, jeho historie je bohatá na pozoruhodné události. Které z nich jsou ty nejdůležitější? Jak svou práci vnímá Martin Dorazín, Patricie Strouhalová, Dalibor Gondík, Jan Rosák nebo Lucie Výborná? S čím se potýká režisér, editor, zprávař, zvukař a další rozhlasáci? To a mnoho jiného zjistíte v knížce, která vám přiblíží nejen známé rozhlasové hlasy.

Autobiografická kniha Tomáše Etzlera mapuje dekádu jeho života v Asii, kde působil sedm let jako stálý zpravodaj České televize v Číně a pak tři roky na volné noze v Hongkongu. Během této doby připravil jen pro Českou televizi více než pět set reportáží a stovky živých vstupů ze všech čínských provincií a také z dalších dvanácti asijských zemí. Tomáš Etzler nepracoval v Říši středu jen pro ČT, ale také pro CNN, takže nabízí jedinečné srovnání práce pro státní televizi malé evropské země a pro globální zpravodajský gigant.

Vztah mezi sportem a médii prošel v posledních desetiletích rychlým vývojem. Spojení televize a vrcholového sportu vytvořilo specifický a velmi vlivný žánr populární kultury. Vytváření sportovních příběhů, které je pro současná média typické, je zároveň snahou vtisknout těmto narativům trvalejší a ucelenější podobu. Sport se proto v nejrůznějších podobách objevuje i ve filmovém médiu. Tato kniha se pokouší nastínit a pojmenovat různé aspekty tohoto vztahu.