Proč citovat

Při psaní odborného textu je třeba jednoznačně identifikovat dokumenty, které jste při práci použili a ze kterých jste čerpali. Tím umožníte čtenáři zpětně vyhledat literaturu, ze které jste čerpali, čímž mu umožníte, aby si vaše tvrzení ověřil. Tomuto odkazování na zdroje se říká citování. Správným citováním se vyhnete podezření z plagiátorství.

Kromě toho je na analýze citování založeno měření výsledků vědy a úspěšnost vědců a institucí či se dle něj určuje aktuálnost tématu - zjednodušeně lze říci, že čím více autorů cituje konkrétního vědce, tím je tento vědec významnější. Krátce o citovanosti či bibliometrii.

Povinnost citovat uvádí autorský zákon stejně jako opatření děkana. Na FSV UK je dle opatření děkana doporučeno použít pro citování styl Normy ČSN ISO 690 Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů (interpretace normy). Kromě IMS tuto normu využívá pro studentské práce většina institutů. IMS pak předepisuje pro studentské práce normu vycházející z Chicago Manual of Style, kterou upravuje pro češtinu (podrobné instrukce ve vyhlášce ředitele institutu č. 21/20). Mimo jiné se můžete setkat s požadavkem na APA Style. Pokud publikujete v jiné instituci či periodiku, vždy se zeptejte, jakými citačními pravidly se řídí.

Více zjistíte na podrobném webu věnovaném citacím citace.fsv.cuni.cz

Obecné zásady při citování

• dbejte na přehlednost údajů v citacích, v seznamu použité literatury dodržujte u všech citací shodná pravidla, včetně shodné formální úpravy (např. interpunkce)
• v citaci uvádějte úplné údaje (méně v tomto případě neznamená více)
• údaje do citací přebírejte vždy z konkrétního dokumentu (tj. s knihou či jiným informačním pramenem v ruce), vyhýbejte se tzv. citacím z druhé ruky (tedy citacím původních děl uvedených v jiném díle, je lepší si původní dílo vyhledat a citovat konkrétně)
• chybějící údaj nedohledávejte, nýbrž vynechejte (např. ISBN, úplné křestní jméno autora apod.)
• v případě, že datum publikování není uvedeno, dohledáváme jej z jiného zdroje či odhadujeme, uvádíme jej v hranaté závorce (Např.: [cca. 1750], [198?])
• není-li to nezbytně nutné, nezkracujte slova obsažená v údajích o citované publikaci
• citování online zdrojů se řídí téměř stejnými pravidly jako tištěných zdrojů, opět je důležité, aby bylo možné zdroj zpětně vyhledat
• pokud využíváte pro práci s citaci některý z pomocných nástrojů, vždy si zkontrolujte výsledek
• údaje se zapisují v jazyce dokumentu (nepřekládají se do češtiny); výjimku tvoří údaje fyzického popisu jako stránkování a poznámky, doplňující informace v kulatých závorkách a zkratky a spojky
• údaje o informačních zdrojích, které nejsou v latince, je vždy nutné transliterovat (např. z azbuky) nebo transkribovat (z japonských znaků)

Kdy nemusíte citovat

• když píšete z vlastní životní zkušenosti, vlastní postřehy, vlastní myšlenky a pod. nebo když popisujete výsledky vlastních pokusů či pozorování
• použijete-li vlastní kresby, digitální fotografie, video, audio, atd.
• odkazujete-li na tzv. sdílené znalosti (common knowledge), např. folklor, mýty, fámy a městské legendy, historické události (neplatí pro historické dokumenty)
• když používáte všeobecně známá fakta, např. emise z aut mají špatný vliv na životní prostředí, nebo fakta, které jsou v rámci určitého oboru přijímána jako obecná, např. Newtonovy pohybové zákony; ALE! Pokud chcete uvést, jakým procentem se auta podílejí na produkci oxidu uhličitého, už musíte citaci uvést