Průvodce publikováním

Autoři často píší článek již s ohledem na požadavky vybraného časopisu. Případně vybírají časopis dle již sepsaného článku nebo probíhajícího výzkumu.

Výběr časopisu pro vydání článku může být pro začínající autory jedním z nejtěžších úkolů. Je třeba vybrat kvalitní časopis, který odpovídá tématu, bude na fakultě dobře ohodnocen a bude jej možné odeslat do RIVu. Někdy je třeba článek vydat v režimu Open Access. Přitom je třeba se vyhnout nedůvěryhodným až predátorským nakladatelstvím.

Podle čeho časopis vybírat?

Patrně nejdůležitější je tematická shoda mezi článkem a vaším tématem (či výzkumem) a časopisem. Časopisy, které vycházejí v oblasti vašeho zájmu, můžete konzultovat s vašimi kolegy nebo je vyhledávat v databázích dle vámi zadaných kritérií. Vždy je třeba pečlivě prostudovat několik posledních čísel vybraného časopisu a posoudit kvalitu a zaměření daného časopisu. Můžete k tomu využít univerzitou předplacené přístupy (E-zdroje) viz níže.

Co je RIV?

Jedná se o národní databázi shromažďující podklady pro hodnocení výsledků účelově i institucionálně podporovaného výzkumu a vývoje z celé ČR. Předání dat do RIV je tak jednou ze základních podmínek pro poskytnutí institucionálních prostředků na výzkum a vývoj z veřejných prostředků. Hodnocením VaV je pověřena Rada pro výzkum, vývoj a inovace (odborný a poradní orgán vlády České republiky). 

Autoři evidují své výsledky do univerzitního systému OBD, odkud se jednou ročně posílají do RIVu. Odesílají se pouze ty výsledky, které splňují kritéria pro odeslání - viz Metodika hodnocení 2017+. Tyto výsledky jsou zahrnuty do hodnocení a jsou tak zohledněny při následném poskytování prostředků pro UK.

Od r. 2017 se v rámci nové metodiky hodnocení VaVaI 2017+ již nepočítají RIV body jako v předchozích letech. Publikování v prestižních časopisech je i přesto stále jedním z klíčových kritérií hodnocení univerzity. Nejlépe hodnocené jsou články publikované v časopisech zařazených v databázích Web of Science a SCOPUS (pozn. články evidované ve Scopus, by neměly být od r. 2024 hodnoceny) které mají v těchto databázích přiřazené indikátory Article Influence Score, resp. Scimago Journal Rank (více o indikátorech níže). Vedle těchto publikací jsou dále hodnocené i další druhy publikací (knihy, kapitoly v knize) a dalších výsledků včetně aplikovaných (patent, software, užitný nebo průmyslový vzor apod.). Z těch se ovšem do hodnocení posílají jen ty nejlepší výsledky dle přidělené kvóty na jednotlivé pracoviště  (v rámci Modulu 1).

Časopisy, které splňují podmínky hodnocení VaVaI v ČR, hledejte v databázích Web of Science a SCOPUS:

• Impaktované časopisy, tj. časopisy zahrnuté ve Web of Science, naleznete v přímo vyhledáváním ve Web of Science nebo v databázi Journal Citation Reports  (součást WoS).
• Seznam časopisů zařazených do SCOPUS naleznete v seznamu Scopus "Title list"  (aktuální seznam je dostupný v odstavci High-quality Data), vyhledáváním ve SCOPUS, nebo v registru Scimago Journal Rank. 

Vědecké časopisy jsou hodnoceny prostřednictvím tzv. bibliometrických ukazatelů. I když objektivnost těchto ukazatelů je někdy považována za spornou, v akademické obci se v současnosti považují za měřítka kvality. Zejména tak vychází z citační analýzy, kdy se měří, které články nebo časopisy jsou více citovány než jiné. 

Jaké jsou používané ukazatele jsou Impact Factor, AIS a SRJ. Co je Impact Factor, AIS, SRJ. Co jsou kvartily a decily. Jak zjistit IF a kvartil konkrétního časopisu?

Jak se dostat k obsahu konkrétního časopisu?

Při výběru časopisu je třeba projít zpětně několik poslední čísel a ověřit, zda vyhovují jak tematicky tak odborně vašim požadavkům.

K mnoha časopisům nakupuje UK nebo přímo FSV pro své uživatele přístup a je tedy možné je prostudovat online. Využijete k tomu zejména tyto služby:

• UK-AŽ - vyhledávač napříč předplacenými zdroji UK, umožňuje vyhledávat tištěné i elektronické časopisy, někdy i konkrétní články
• případně Portál e-zdrojů - rozcestník předplacených databází
• případně vyzkoušejte ve Web of Science - funkci  - “Free Full Text from Publisher” -  přímo u článku. Zkuste najít možnost přihlásit se jako uživatel Charles University, pokud UK časopis předplácí, dostanete se přímo k plnému textu.

Obrázek: Ukázka přístupu k plnému textu článku ve Web of Science

• Můžete publikovat v otevřeném časopise
• Zjistěte si předem, zda vydavatel vyžaduje zaplatit poplatek za publikování (APC) a jaká je jeho výše
• Můžete článek uložit do repozitáře, např. do Repozitáře UK
• Pokud uvažujete o uložení článku do repozitáře, uložení plného textu na své webové stránky nebo do sociálních sítí, zjistěte si předem politiku vydavatele vzhledem k autoarchivaci

Více o open access na UK

Na mladé a začínající vědce mohou cílit různé podvodné subjekty, které za úplatu nabízí služby pochybné kvality, nebo vznikají na podporu jiných parazitických služeb/firem. Často k tomu využívají hromadné maily či adresné nabídky k publikování v různých speciálních vydání. Může jít přímo o predátorské časopisy, které pouze předstírají svoji odbornost, ale jen vybírají poplatky od autorů. Nebo zneužívají popularitu Open Access a vydávají obrovské množství článků s minimální kontrolou kvality (zde se někdy řadí např. MDPI). Odpovědnost za výběr kvalitního a důvěryhodného časopisu je vždy na autorovi. Jak se vyhnout predátorských vydavatelům?

Formální náležitosti odborného textu

Při sepisování textu článku je třeba vždy dodržovat zásady pro psaní odborného textu, tedy zejména jde o zachování obvyklé struktury odborného textu. Tedy uvedení anotace (obvykle i v anglickém jazyce), úvod, samotné sdělení a závěr. Kromě toho článek obsahuje použité zdroje a používá citační styl, který vyžaduje konkrétní časopis. Časopisy obvykle vyžadují využití konkrétního citačního stylu a často určují též strukturu finálního textu. Kromě toho mohou mít další technické požadavky na formát textu, obrázků a doprovodných materiálů. Více informací o citacích, rozdíly mezi citačními styly a doporučené pomůcky k citování můžete najít na samostatném webu FSV k citacím.

Mezi autory musí být vždy uvedeny všechny osoby, které významným způsobem přispěly ke vzniku článku nebo kapitoly.  Autor také přebírá veřejnou zodpovědnost za text studie nebo její příslušnou část. zdroj

Na základě mezinárodně platné dobré praxe je za autora považována osoba, která splňuje následujících kritéria: 

• Významný podíl na generování výsledků.  
• Významné přispění ke koncepci a designu studie a interpretaci výsledků.  
• Sestavení rukopisu studie nebo jeho kritická revize, vedoucí k významnému odbornému obohacení.  
• Konečné schválení verze textu, jež bude publikována.  
• Zodpovědnost za studii, nebo její příslušné části; zodpovědnost za správnost, přesnost a úplnost výsledků publikovaného výzkumu. 

Jako autoři by neměly být uváděny osoby, které tato kritéria nenaplňují. Osoby, které zásadním způsobem nepřispěly k odbornému obsahu studie, by měly být uváděny v poděkování („acknowledgement“), nikoli v seznamu autorů, což umožňuje většina časopisů. Týká se to zpravidla těchto činností nebo situací:  

• Zajištění financování, rutinní technická asistence, administrativa. 
• Sběr dat nevyžadující vědeckou expertízu, rutinní činnosti na pracovišti nebo drobná výpomoc, která svou povahou nemá zásadní vliv na odborný obsah publikace („contributorship“).  
• Čestné autorství („guest“ / „gift“ / „honorary authorship“) nebo pozice autority (seniorský vědec, vedoucí pracoviště, mentor studenta, apod.). S tím souvisí také autorství jako reciprocita (připisování výměnou), které je nepřijatelné a vede k umělému zvyšování publikačního výkonu. 

Naproti tomu není přípustné, aby se ze seznamu autorů účelově vynechávaly osoby, které jinak významně přispěly k designu studie:  

• Studenti.  
• Osoby neuváděné z důvodu potenciálního střetu zájmů (např. průmysloví partneři) a profesionální copywriteři píšící článek např. na objednávku průmyslového sektoru („ghost authorship“). 

Pořadí autorů může silně odrážet lokální a oborové zvyklosti.

Často bývá pořadí autorů určeno abecedně bez ohledu na míru přispění. Přesto je častou praxí, že pořadí autorů vypovídá o míře a důležitosti přispění k odbornému obsahu a designu publikace. Nad pořadím autorů se musí shodnout všichni uvedení autoři publikace ideálně ještě před jejím vznikem. 

Pokud existuje více než jeden autor publikace, musí být stanoven tzv. korespondující autor (corresponding author, reprint author), který dostává a dále distribuuje připomínky v rámci recenzního řízení. Korespondenční autor se dle zvyklostí v daném oboru obvykle uvádí v pořadí první nebo poslední.

Každý článek či jiný publikovaný výsledek musí dle OR 40/2021 obsahovat příslušnost autora k Univerzitě Karlově (afiliace), zodpovědnost za splnění této povinnosti leží na autorovi výsledku. 

Jde o výsledky, které vznikly na základě pracovněprávního či studijního vztahu k univerzitě a autoři jsou povinni uvádět oficiální institucionální afiliaci v podobě: “Název univerzity, název součásti univerzity (fakulta, institut, katedra)”. Ve výsledcích v českém či slovenském jazyce se uvádí afiliace v české podobě, ve výsledcích v ostatních jazycích afiliace v anglickém jazyce.

V článcích bývá toto naplněno obvykle tím, že se u jména autora uvede jeho příslušnost k univerzitě, u knih bývá na konci často seznam autorů s informacemi o jejich odbornosti a sem se uvádí i jejich příslušnost k univerzitě. Je vhodné uvést celou příslušnost, tedy univerzitu, fakultu, institut nebo katedru, ale minimálně je třeba uvést univerzitu a fakultu.

Personální identifikátor autora umožňuje odlišit autory se stejným nebo podobným jménem a najít všechny publikace jednoho autora i přesto, že jeho jméno je v publikacích uváděno v různých variantách. Odpadají tak problémy způsobené diakritikou, používáním zkratek křestních jmen, duplicitou jmen, změnami příjmení u žen po provdání apod.  Při publikování je velmi vhodné uvádět redakci kromě jména i své personální identifikátory, některé vydavatelství je už považují za povinný údaj.

Pro účely identifikace autora jsou na Univerzitě Karlově využívány tyto personální identifikátory:

• ORCID 
• ResearcherID
• Scopus Author ID

Více

Výsledky bývají často výstupem konkrétního projektu a pro jeho splnění musí článek splňovat specifická kritéria. Z formálního hlediska jde zejména o tzv. dedikaci, tj. uvedení názvu a čísla projektu přímo v textu článku. Často se tak děje v samostatném odstavci (Acknowledgment nebo Funding) nebo v poznámce pod čarou.

Článek by měl projít formální a jazykovou korekturou ještě před odesláním do redakce. 

Obvyklý postup při odesílání článku do časopisu

• Registrace do rozhraní časopisu, je třeba mít založený alespoň ORCID.
• V případě článku vydávaného v režimu Open Access prostudování licenčních a platebních podmínek.
• Odeslání manuskriptu, článek se většinou nahraje do administrativního systému, někdy včetně doplňkových dat (dotazníky, data z výzkumu atd.) a tzv. Cover letter.
• Sepsání Cover letter bývá považováno za slušnost, i když jeho odeslání není uvedeno v podmínkách časopisu. Správně napsaný cover letter může významně ovlivnit šance na přijetí článku do časopisu. Dopis bývá určen přímo šéfredaktorovi časopisu a má formu formálního dopisu (hlavičkový papír, oslovení konkrétní osoby). Dopis shrnuje, proč by měl článek vyjít v konkrétním časopise, a shrnuje jeho nejdůležitější myšlenky.
• Označení článku v systému jako odeslán (submited). 
• Dále jej editor může označit jako:
  • odmítnutý editorem (rejected)
  • přijatý editorem (v tuto chvíli může časopis odeslat autorovi, někdy bývá označen jako preprint, někdy je jako preprint označena až verze po recenzním řízení)
• Po přijetí editorem probíhá recenzní řízení (peer review), což je posuzovací řízení, jímž vědecká práce prochází před jejím vydáním, přičemž do konečné zveřejněné verze jsou připomínky recenzentů (posuzovatelů) zapracovány. Minimálně dva odborníci mimo instituci autora procházejí text a vyjadřují se k jeho vydání, pokud se v závěru neshodnou, tak se dělá další recenzní posudek. 
• Výsledek recenzního řízení může mít tyto 4 podoby: 
  • Odmítnut (Rejected)
  • Přijat beze změn (Accepted)
  • Přijat po zapracování menších změn (Accepted after minor revisions)
  • Přijat po zapracování větších změn (Accepted after major revisions)
• Přepracování textu autorem - v případě potřeby větších i menších změn probíhá komunikace s editorem, kde se autor vypořádává s komentáři recenzentů a zapracovává je do textu
• Přijetí upraveného textu (Accepted), v tuto chvíli některé časopisy posílají tzv. postprint k odsouhlasení autorem, ten již může být naformátovaný dle požadavků časopisu. Jak může autor naložit s postprintem, bývá uvedeno v podmínkách časopisu, často slouží pouze pro interní potřebu autora a neměl by se zveřejnit. Některé časopisy postprint povolují uložit v repozitáři. 
• Jelikož vydání článku v standardním čísle může trvat i rok (nezřídka až dva roky), vydává časopis již schválenou verzi článku na svých stránkách online jako tzv. Early Access, Early View, Online First, případně s jiným označením. Nicméně stále ještě nejde o finálně vydanou verzi.
• Vydání článku (vydavatelská verze) v konkrétním čísle časopisu - s uvedením ročníku (Volume) a čísla (Issue). Až v tuto chvíli je možné článek považovat za finálně vydaný.

Po finálním vydání článku nebo knihy je autor povinen tuto informaci uvést do univerzitního systému OBD, který slouží pro evidenci publikační činnosti a přes který se posílají výsledky do národního systému RIV. Informaci o výsledku autor uvádí do tří měsíců od vydání, nejpozději pak do termínu vyhlášeného fakultou pro odevzdání výsledků, což bývá zpravidla na jaře následujícího roku. Více o evidenci výsledků v OBD.

Výsledek následně prochází hodnocením:

• národní hodnocení probíhá prostřednictvím systému RIV a řídí se metodikou  M17+ a v této oblasti zejména moduly 1 a 2, metodika M17+ se snaží podporovat kvalitu výsledku oproti kvantitě;
• interní hodnocení - univerzita, fakulta i jednotlivé součásti si samy vyhodnocují publikační i nepublikační výsledky svých autorů a mohou podle nich rozdělovat finanční prostředky. V rámci interního hodnocení se často využívá bibliometrický údaj H-index.