Books

Tekutý život přispívá k rostoucí nerovnosti, nejistotě a nedůvěře. Současná, moderní společnost rezignovala na své sociální základy a stabilní, pevný řád transformovala do měkké a pružné formy v domnění, že tím dosáhne maximální otevřenosti. Taková společnost ale nedokáže trvale udržet tvar, přetéká z jedné polohy do druhé, její podoby jsou krátkodobé a cíle méně angažované. Člověk se může opírat jen o minimum jistot a stále méně spoléhat na solidaritu a odpovědnost jednotlivce.

V roce 2016 výsledky referenda o brexitu šokovaly svět. Nikdo ale tehdy nevěděl, že se na tomto vítězství podílela také společnost Cambridge Analytica. Ta vznikla jako nástroj k zahájení ideologického útoku Steva Bannona na Ameriku a brexit, stejně jako předchozí operace v Africe či Karibiku, pro ni posloužil jako generální zkouška. Spojila psychologický výzkum se soukromými facebookovými daty a vytvořila tak neviditelnou zbraň, která měla moc měnit to, co voliči považovali za realitu.

Pandemie koronavirové choroby covid­19 nám všem obrátila život naruby a na tuto novou realitu bychom si měli zvyknout, tvrdí ve své nejnovější knize světoznámý komentátor a politolog Fareed Zakaria. Podle něho budou podobné šoky přicházet dál. Do veřejné debaty přináší deset lekcí pro post­ pandemickou budoucnost a čtivý přehled o světě, na který nejsme dosud připraveni.

Britský historik Christopher Hibbert vykresluje rozporuplnou osobnost italského fašistického vůdce Benita Mussoliniho s mimořádnou pečlivostí, zároveň čtivě a poučeně, jak je ostatně jeho zvykem. Mussolini se narodil v neděli odpoledne v roce 1888 ve středoitalské vesnici. V sobotu odpoledne v roce 1945 byl zastřelen komunistickými partyzány na břehu Comského jezera. Behem šedesáti dvou let mezi těmito dvěma osudovými odpoledni prožil italský duce život tak dramatický, že se mu v moderních dějinách málokdo vyrovná.

Po dlouhých letech hanobení národního státu ve jménu univerzalistické ideologie opět nastává čas, abychom ocenili ctnosti a přednosti nacionalismu. Izraelský politolog vysvětluje, že svět má na výběr pouze dvě možnosti: řád nezávislých národních států, anebo univerzální světové impérium. K němu ostatně směřovaly všechny čtyři totální, děsivé střety: třicetiletá válka i války napoleonské, stejně jako první a druhá světová válka. „… na rozdíl od impéria je nezávislý národní stát mírumilovný, odmítá avanturismus v zahraniční politice a zábor cizích zemí.

Studie věnovaná Státní bezpečnosti a její pozici v mocenské struktuře komunistického režimu v období 1948-1956.

Zdroj anotace: Městská knihovna v Praze

UK-AŽ