Books

Po únoru 1948 odešly z republiky do exilu tisíce lidí, včetně bývalých politiků, kteří se pokoušeli v zahraničí obnovit struktury politických stran, doma buď zakázaných, či přeměněných v neškodné satelity Komunistické strany Československa. Šestice českých exilových stran (národní socialisté, sociální demokraté, agrárníci, lidovci, národní demokraté, živnostníci) fungovala ve velmi provizorních podmínkách, přesto dokázala na přelomu 40. a 50. let výrazně promlouvat do exilového dění v Evropě i Severní Americe.

S pomocí této knihy si dokážete poradit se záplavou informací, které se na nás v současné digitální době bez ustání valí. Užitečná doporučení, zajímavé tipy a sdílené zkušenosti vás provedou nejen oblastí informačního detoxu, ale také informačním minimalismem, tedy udržitelnějším systémem práce s informacemi, a informačním wellness, který přináší inspiraci pro relaxaci a restart. Tyto tři oblasti společně tvoří informační pohodu, ve které se budete cítit dobře bez zbytečného úsilí.

V aktuálním, pátém svazku edice Munice s názvem Život onlife se zamyslíme nad hybridní povahou sociálního a pracovního prostředí, ve kterém se většina z nás běžně pohybuje. Hranice mezi online a offline se stírají, oba světy se spojily v jeden. Jak pokračující technologická revoluce ovlivní naše vzdělávání, profesní úspěšnost či hodnotovou orientaci? Podle informační vědy spočívá jádro odpovědi ve způsobu, jakým budeme získávat, hodnotit a používat informace.

Link

Digitální objekty, které je možné využívat ve vzdělávání, představují zajímavou a klíčovou část toho, co si většina lidí představí pod pojmem vzdělávací technologie. Jsou to jednak zařízení, která je možné pro vzdělávání používat, ale také nástroje či výukové objekty, se kterými na nich lze pracovat a které směřují k jisté formě edukace. V jednotlivých tématech se proto zaměříme na oblast tvorby jednotlivých digitálních artefaktů, které lze pro vzdělávání druhých využít.

Jsou tři témata, o nichž se až posedle diskutuje: gender, práva zvířat a eutanazie. V akademickém světě se těmito otázkami zabývají tři politicky korektní disciplíny: gender studies, animal studies a bioetika. Když si však čteme texty zakladatelů těchto disciplín Johna Moneyho, Judith Butlerové, Petera Singera, Donny Harawayové a několika dalších, zjišťujeme, že jako vedlejší produkt prezentovaných dobrých záměrů tu prosvítají absurdní, ne-li naprosto zavrženíhodné důsledky. Pokud pohlaví nesouvisí s pohlavními orgány, proč ho každé ráno neměnit?

Co cítíme, když se začne mluvit o sociální třídě? Rozčílení, rozpaky, stud? Máloco prozradí naši třídu tak, jako typ emoce, kterou pocítíme, když se třída objeví jako téma hovoru. Třída je vidět ve vzdělávání a zaměstnání, ale souvisí také s tím, co jíme, jakým vtipům se smějeme, jestli a kam chodíme do divadla, jestli si oblečení pořizujeme na stánku, nebo v centru města. Sociální třída souvisí s tím, jestli je naše práce dřina, a v čem přesně ta dřina spočívá. Třída má co do činění i s tím, jestli je naše práce za dřinu považována ostatními, a jak je podle toho ceněna.