Books

Mistrovské dílo o principech světa, které ohromilo i Billa Gatese

Lidstvo ještě nikdy ve své historii nemělo tolik informací, přesto si jen málokdo uvědomuje, jak svět ve skutečnosti funguje. Oceňovaný vědec českého původu Vaclav Smil popisuje a objasňuje složité procesy s neuvěřitelnou lehkostí. Zabývá se sedmi základními principy moderní společnosti, počínaje energiemi přes globalizaci až po výzvy čekající v budoucnosti. Abychom mohli začít řešit problémy, musíme nejdříve pochopit základní fakta. S touto fascinující publikací to bude mnohem snazší.

Kolektivní monografie cíli zvláště na problematiku válečné (a) filmové propagandy. Zatímco na Západě se jedná o dlouhodobě zkoumané téma, u nás mu (filmoví) historici nikdy nevěnovali srovnatelnou pozornost a postupem času se „propaganda“ začíná řadit k „nejopuštěnějším“ a „nejzanedbávanějším“ termínům věd o kultuře. Množství zahraniční odborné literatury se zaměřuje na zkoumání sovětské, německé, ale i americké a britské filmové propagandy za 2. světové války. Hlavním tématem naší knihy je česká a slovenská filmová propaganda za téže (a přece jiné) války.

Publikace pojednává o soutěžních i nesoutěžních přehlídkách audiodokumentaristiky, zejména o International Feature Conference (IFC), každoročním pracovním setkání rozhlasových tvůrců z celého světa. Část knihy poskytuje vhled do dějin rozhlasové dokumentaristiky a mapuje, jak se audiokomunita (primárně evropská) proměnila za 45 let existence IFC, nakolik vznik IFC ovlivnil její směřování a s jakými problémy se žánr rozhlasového dokumentu/featuru musel za ta léta vyrovnat.

Belgický filosof Mark Coeckelbergh nabízí přístupný přehled etických výzev spojených s umělou inteligencí. Doporučuje nahlédnout za katastrofické scénáře, oblíbené v Hollywoodu, k reálným problémům. Umělá inteligence pohání vyhledávač Google, umožňuje cílenou reklamu na Facebooku, práci hlasových asistentů, prediktivní práci policie, autonomní zbraně i auta. Tyto již existující technologie vyvolávají obavy o bezpečnost, soukromí, odpovědnost za rozhodnutí, transparenci a zaujatost, nemluvě o nahrazení lidské práce.

Mezinárodní vztahy v období od skončení studené války jsou poměrně neklidné. Přesto by nám nemělo uniknout, že intenzita konfliktů se v porovnání se situací v první i druhé polovině 20. století snížila. V posledních padesáti letech rozsah válek, genocid a terorismu klesl – nikoli k nule, ale citelně. Počet obětí na životech je stále vysoký a dopady válek jsou značné, přesto se jich vede stále méně. Ekonomie bezpečnosti mapuje mezinárodní bezpečnostní vztahy v době, kdy odeznívá pandemie a eskaluje válka na Ukrajině.

Kniha se zabývá otázkou vstupu žen do světa politiky v českojazyčném prostředí Moravy. Autorka analyzuje proces jejich zapojování do pěti politických táborů – lidově-pokrokového, katolického, sociálnědemokratického, agrárního a národněsociálního, a to na příkladu Brna, Olomouce, Ostravy a Prostějova v období od konce devadesátých let 19. století do vypuknutí první světové války.