Open Access

Existují dva základní modely open access - zelená a zlatá cesta. Cesty open access jsou komplementární, proto není nutné volit pouze jednu z nich, ale naopak je výhodné cesty kombinovat. 

• zelená cesta (Green Open Access)
  • autoarchivace (preprint / postprint / vydavatelská verze)
  • oborový nebo institucionální repozitář
  • neřeší problém předplatného 

• zlatá cesta (Gold Open Access)
  • čtenáři nemusí platit za přístup k plnému textu (bez předplatného)
  • vydavatelé požadují poplatek za zpracování článku (Article Processing Charge) od
  • autorů
  • poplatek pokrývá náklady na vydání článku

• ●diamantová/platinová cesta (Diamond/Platinum Open Access)
  • podobná zlaté, ale autoři nehradí poplatky APC (hradí sponzor, nadace, vydavatel, …)

Zelená cesta (green open access) je nadstavbou k tradičnímu způsobu publikování prostřednictvím vědeckých časopisů. Autor dál publikuje své články v časopisech s přístupem založeným na předplatném nebo v otevřených časopisech, ale zároveň plné texty ukládá a zpřístupňuje v otevřeném digitálním repozitáři (tzv. je autoarchivuje).

Digitální repozitáře

• Digitální repozitáře jsou elektronické archivy, které slouží k trvalému uchování a zpřístupnění publikačních výsledků i výzkumných dat. Otevřené repozitáře jsou založené na principu autoarchivace, tedy uložení a zpřístupnění kopie textu samotným autorem. Možnost autoarchivace se řídí politikou jednotlivých vydavatelů. Většina nakladatelství autorům nějakou formu autoarchivace povoluje.
• Pro nalezení vhodného repozitáře ke zveřejnění svého článku nebo k vyhledání oborové literatury mohou uživatelé využít databázi otevřených repozitářů OpenDOAR (Directory of Open Access Repositories).
• Je ale vždy nezbytné si předem ověřit, zda vydavatel, u kterého jste článek publikovali, autoarchivaci dovoluje. Podmínky autoarchivace jsou zpravidla uvedeny v licenční smlouvě, kterou vydavatel před publikování s autorským kolektivem sjednává. Pakliže nemáte vy ani korespondenční autor k dispozici licenční smlouvu, nabízí se využít službu SHERPA/RoMEO, která má ale pouze referenční charakter. Pokud vydavatelská smlouva autoarchivaci neumožňuje, vyžádejte si před podpisem výjimku prostřednictvím dodatku k licenční smlouvě.
• Více informací k možnostem autoarchivace naleznete v sekci Chci publikovat otevřeně.

Rozlišujeme tyto základní typy otevřených repozitářů:

• institucionální = repozitář určité organizace, který zpravidla umožňuje ukládat a zpřístupňovat výsledky pouze členům dané organizace příklad: Repozitář Univerzity Karlovy (více informací lze nalézt v samostatné sekci) nebo CERN Document Server
• oborový = repozitář zaměřený na určitý obor nebo oblast, zpravidla umožňuje ukládat a zpřístupňovat výsledky buď členům dané oborové komunity nebo příslušné sdružující organizace, např. arXiv.org nebo Pubmed Centra
• multioborový = repozitář bez omezení oborem či příslušností k určité organizaci, např.  Zenodo

Seznamy světových OA repozitářů

• Directory of Open Access Repositories (Open DOAR)
• Registry of Open Access Repositories (ROAR)

Otevřené software a hardware repozitáře

• Open Hardware Repository
• Open Hardware Licence

Politika vydavatelů ve vztahu k autoarchivaci Podmínky vydavatele, jeho postoj k autoarchivaci a typy textů, které k autoarchivaci povoluje, jsou obvykle uvedeny ve smlouvě s vydavatelem, v informacích pro autory na webových stránkách vydavatele / časopisu, popřípadě je lze zjistit v systému SHERPA/RoMEO. Otevřený přístup k publikaci v případě zelené cesty tedy zajišťuje sám autor, nicméně je limitován tím, co mu dovolí zveřejnit vydavatel. Podmínky autoarchivace (zda může autor článek zveřejnit, jakou verzi a za jakých podmínek) jsou dány licenční smlouvou (často nazýváno jako License Agreement nebo Copyright Transfer Agreement).

Rozhodli jste se publikovat zelenou cestou? Podívejte se na jednotlivé kroky.

Zlatá cesta otevřeného přístupu (gold open access) je založena na publikování v recenzovaných otevřených vědeckých časopisech. V případě této cesty je otevřený přístup k publikaci zajištěn vydavatelem, který své časopisy zveřejňuje v OA režimu. Někteří vydavatelé používají tzv. hybridní model (viz níže) nebo umožňují zpřístupnění článků až po uplynutí určité časové lhůty (embargo). V kvalitních Open Access časopisech by mělo probíhat standardní recenzní řízení. Vhodný otevřený časopis k publikování lze najít v DOAJ.

Rozlišujeme 3 základní typy otevřených časopisů (forem publikování v OA časopisech):

• čisté otevřené časopisy = kompletní obsah časopisu je otevřeně dostupný, náklady spojené s vydáváním nese vydavatel (např. univerzitní vydavatelství, vědecká komunita): například: Envigogika nebo Global Health Research and Policy
• placené otevřené časopisy = kompletní obsah časopisu je otevřeně dostupný, náklady spojené s vydáním článku nese autor – platí publikační poplatek (APC: article processing charge); často je tento typ časopisů zaměňován za celou zlatou cestu. Publikační poplatky jsou zpravidla uznatelnými náklady ve výzkumných projektech, například: PLoS ONE nebo Occupational Therapy International
• hybridní časopisy = časopis je standardně dostupný předplatitelům, pouze vybrané články, kde si autor zaplatí publikační poplatek, jsou dostupné otevřeně příklad: Studies in History and Philosophy of Science Part A. Vydavatel časopisu umožňuje autorům, aby si sami rozhodli, zda chtějí nebo nechtějí zaplatit poplatek za OA. Takový časopis tedy může obsahovat jak články volně dostupné, tak články, které jsou uživatelům k dispozici pouze po zaplacení předplatného časopisu nebo po zaplacení platby za jednotlivý článek.

Časopisy dostupné zdarma po uplynutí embarga (časové prodlevy: obvykle 6-12 měsíců) nejsou považovány za otevřené (open access) – nesplňují podmínku okamžitého přístupu.

Na myšlence placených otevřených časopisů začaly parazitovat nepoctiví vydavatelé a časopisy, souhrnně nazývaní predátoři.

Platinum Open Access - označení pro OA časopisy, jejichž vydání financují instituce ze svého rozpočtu. Většinou se jedná o odborné OA časopisy vysokých školy, univerzit a Akademie věd. Vše je zdarma.

Registry OA časopisů

• DOAJ - Directory of Open Access Journals

Predátorské časopisy: Myšlenku otevřeného přístupu a online vydávání zneužívají nekvalitní časopisy a vydavatelé ke svému obohacení. Cílem takových vydavatelů je pouze zisk z autorských poplatků. Podrobnější informace k tématu naleznete v sekci Publikování na FSV.

Publikační poplatky: Financování vydání publikací v režimu OA (náklady na publikování, na recenzní řízení apod.) obvykle zajišťuje vydavatel. Někteří komerční vydavatelé požadují po autorech zaplacení poplatku za publikování (publication fee, article processing charge, APC). Suma za APC se liší, a to v závislosti na oboru a vydavateli. Informace o poplatcích naleznete obvykle na webových stránkách příslušného nakladatele. Publikační poplatky jsou zpravidla uznatelným nákladem projektů většiny grantových agentur.

Monitoring OA poplatků

• Data z monitoringu na UK
• poplatky autorů Univerzity Karlovy z databáze OpenAPC.
• Analýza příkladů dobré praxe
• Workflow pro APC monitoring na UK

Autorská práva

• Autorská práva při vydání v OA časopisech většinou zůstávají autorům (copyright). Možné je uzavření licenční smlouvy o vydání práce. Autor pak poskytuje vydavateli nevýhradní licenci k vydání práce, což znamená, že může nadále s článkem libovolně nakládat (zveřejnit ho na svých webových stránkách, uložit do repozitáře atd.).
• OA časopisy jsou nejčastěji zveřejňovány pod licencí Creative Commons.
• Pokud nevíte, jakou licenci zvolit, můžete využít jednoduchou aplikaci pro výběr vhodné licence.

Aktuální nabídku slev naleznete na webových stránkách Centra pro podporu open science UK zde.

Podmínky pro otevřené publikování finálních výstupů či výzkumných dat mohou stanovovat mj. poskytovatelé financí. V této sekci naleznete aktualizované informace zejména k podmínkám u projektů financovaných Evropskou komisí a dále souhrn k českým grantovým agenturám a programům na UK.Univerzita Karlova v současnosti nemá centrální fond pro pokrytí nákladů na open access poplatky. Tyto poplatky jsou vesměs uznatelnými náklady v projektových rozpočtech (je proto potřeba na tyto náklady pamatovat při navrhování rozpočtu u nových projektů). Korespondenční autoři z Univerzity Karlovy také mohou využít slevy a vouchery na open access publikační poplatky u vybraných vydavatelů.  Více informací naleznete na webových stránkách Centra pro podporu open science (zde).

• Univerzita Karlova
• Horizon Europe
• Horizon 2020
• European Research Council
• Grantové agentury ČR
• Národní plán obnovy: Program EXCELES
• Operační program Jan Amos Komenský: Špičkový výzkum

Sherpa Juliet –  kontrola zásad otevřeného přístupu poskytovatelů finančních prostředků na výzkum.

Pokud se rozhodnete své dílo veřejně sdílet, je vhodné opatřit je licencí, aby uživatelé věděli, jakým způsobem mohou vaše data použít. České zákony neumožňují autorům vzdát se svých osobnostních práv, tedy použít tzv. waiver (např. licence CC0). 

Kdy můžete své dílo opatřit licencí?: Pokud chcete opatřit své dílo licencí, musíte si dát pozor, abyste k tomuto kroku měli oprávnění. Například pokud dílo vytvořilo více osob, je třeba získat souhlas spoluautorů s udělením licence. Jestliže dílo vzniklo v rámci plnění pracovních úkolů v zaměstnání, pak je podle §58 Autorského zákona vykonavatelem majetkových práv typicky zaměstnavatel. Problematiku vykonávání majetkových práv k zaměstnaneckým dílům na Univerzitě Karlově pak řeší Opatření rektora č. 17/2018, které se vztahuje ke slovesným dílům jako jsou vědecké nebo odborné články a umožňuje autorům zastupovat zaměstnavatele při poskytování licencí k takovému dílu. Licencování výzkumných dat může být komplikovanější a může vyžadovat právní konzultace, jelikož data samotná nemusí podléhat ochraně dle autorského zákona. Tento stručný návod vám může pomoci se základní orientací v problematice vlastnictví dat. Licencování databází v České republice se pak řídí především dle zvláštního práva pořizovatele databáze (§88-§94 Autorského zákona). Ve čtvrté části Občanského zákoníku (Zákon č. 89/2012 Sb.) pak naleznete informace o poskytování licencí k předmětům chráněným autorským zákone

Jak vybrat vhodnou licenci?: Než začnete zvažovat, jakou licencí své dílo opatříte, ověřte si, zda-li nemáte povinnost dílo poskytovat pod určitou licencí (danou např. poskytovatelem financí nebo nakladatelem). Pokud jste neidentifikovali žádné omezení, můžete dílo poskytnout pod jakoukoli licencí, avšak je vhodné využít některou z předpřipravených standardizovaných veřejných licencí, které vám zaručí vyšší míru právní jistoty. Nejznámější a nejpoužívanější veřejné licence jsou Creative Commons 4.0, jejichž výhodou je především jejich variabilita a mezinárodní srozumitelnost, a které lze využít jak pro vědecké publikace, tak pro výzkumná data.  Aby publikace splňovala všechny charakteristiky open access, musí být mj. dostupná pro opětovné využití (re-use). K tomu se využívá licencování pod veřejnými licencemi, především mezinárodně známé licence Creative Commons (CC). Pomocí některé z nabízených 6 variant licencí CC může autor sdělit, jak má být nakládáno s publikovaným dílem a umožnit tak komukoliv užít dílo v rámci jasně stanovených podmínek. V případě zlaté cesty je možnost volby veřejné licence dána buď obecnou politikou vydavatele, nebo je předmětem placené služby (v rámci publikačního poplatku). U zelené cesty záleží na smluvních podmínkách, které autor při publikování podepsal. Pokud je autor držitelem autorských práv, může článek v repozitáři vystavit pod veřejnou licencí.

Nevíte-li, jakou licenci zvolit pro svou publikaci, využijte jednoduchou aplikaci pro výběr vhodné licence.

Creative Commons Česká republika www.creativecommons.cz

Více informací k licencím a licenčním ujednáním zde.

Více informací k open access, predátorským časopisům a vydavatelům, politice Evropské komise v rámci Horizontu 2020 a politice Univerzity Karlovy naleznete na stránkách Ústřední knihovny UK. 

Máte-li k otevřenému přístupu dotaz, obraťte se na fakultního koordinátora open access. 

Nevíte, s čím vším Vám může fakultní koordinátor open access pomoci? Přečtěte si článek o tom, jak fakultní koordinátoři open access pomáhají s otevíráním vědy na UK.

Fakultní koordinátor open science a open access

Mgr. Martin Simota

tel. 267 224 308

e-mail: martin.simota@fsv.cuni.cz