Open Access

Open Science: Dle portálu FOSTER Open Science, je „otevřená věda (open science, OS) hnutím, jehož cílem je zpřístupnit a šířit vědecký výzkum, data a informace na všech úrovních společnosti". Jedná se o nový směr / iniciativu, jejíž principy lze aplikovat na celý výzkumný proces, následné šíření výsledků a jejich zpřístupnění široké veřejnosti. Zároveň open science podporuje kolaboraci ve vědě, stejně jako zapojení společnosti do vědy. (POZOR: Nezaměňovat open science s projektem Otevřená věda Akademie věd České republiky).

• Open science není pouze publikační režim open access a správa výzkumných dat.   
• Mezi nejznámější odvětví open science spadá: open access, správa výzkumných dat, citizen science, open educational resources a další. Portál FOSTER nabízí následující taxonomii open science. 
• Stejně jako v předchozím rámcovém programu, i Horizon Europe ukládá všem příjemcům povinnost zajistit otevřený přístup k vědeckým informacím, a to jak k publikacím, tak výzkumným datům a dalším výstupům, a také povinnost vytvořit plán managementu dat. Nově se také open science dostává do hodnocení projektů.
• Více informací k open science v Horizon Europe naleznete na samostatné stránce Centra.

Open access: Open access, česky otevřený přístup, je publikačním modelem, který zajišťuje trvalý, okamžitý, svobodný a bezplatný online přístup k plným textům publikovaných vědeckých výsledků.

• trvalý - přístup k textům má být zajištěn dlouhodobě, publikační výsledky musí být archivovány.
• okamžitý - přístup k výsledkům má být zajištěn nejpozději ve chvíli, kdy jsou publikovány (případně i dříve - v repozitáři), jde o přístup bez časového embarga.
• bezplatný - přístup uživatelů k výsledkům má být dostupný zdarma pro koncové uživatele.
• svobodný - dokumenty nemají být dostupné pouze ke čtení, ale měly by být zveřejněny tak, aby mohly být opětovně využity (např. díky publikování pod licencí Creative Commons).

Open access v České republice www.openaccess.cz

Existují dva základní modely open access - zelená a zlatá cesta. Cesty open access jsou komplementární, proto není nutné volit pouze jednu z nich, ale naopak je výhodné cesty kombinovat. 

• Zelená cesta open access je kombinací publikování článku v časopisu (otevřeném nebo tradičním s obsahem dostupným za poplatek/předplatné) a uložením plného textu článku do otevřeného repozitáře autorem (tzv. autoarchivace)

• Zlatá cesta open access znamená publikování v otevřeném (open access) časopisu, otevřený přístup tedy nezajišťuje autor, nýbrž vydavatel.

Výhody open access:

• zvýšení viditelnosti a dostupnosti výsledků vědy a výzkumu → což může vést ke zvýšení citovanosti, vlivu a prestiže
• zrychlení komunikace nejnovějších výsledků a usnadnění zpětné vazby v rámci komunity i mimo ni
• zvýšení transparentnosti ve vědecké komunikaci
• efektivní využití výsledků, práce a financí (možné snížení duplicity)
• možnost konkrétněji ovlivnit, co se s publikací stane
• nástroj v boji proti plagiátorství

Politika open science na Univerzitě Karlově

Univerzita Karlova v současné době nemá mandatorní institucionální politiku open science, avšak Etický kodex Univerzity Karlovy říká, že akademický a vědecký pracovník a student 

[p]ři své vědecké a tvůrčí práci reflektuje nejnovější vývoj ve svém oboru, odpovídá za přiměřenost, přesnost a objektivitu použitých metod a dbá na to, aby nedošlo k jejich zkreslování. Pečuje o data či zkoumané materiály, o jejich přesný popis a standardní způsoby jejich ochrany a archivace. Dbá o to, aby postupy i výsledky vědecké a tvůrčí práce byly přezkoumatelné. Dodržuje specifická pravidla profesionální etiky daného oboru. (Část III, bod 4.) 

a 

[n]epublikuje eticky pochybným způsobem včetně využívání eticky pochybných publikačních platforem. Nepřivlastňuje si výsledky práce druhých, nedopouští se plagiátorství. (Část III, bod 7.)

Vývoj podpory open science na Univerzitě Karlově:

V červnu 2013 byla Akademickým senátem Univerzity Karlovy schválena Koncepce ediční politiky Univerzity Karlovy, která zahrnuje mj. cíle související s postupným otevíráním tvůrčí činnosti na UK. Na tento dokument navázala Univerzita Karlova v říjnu 2013 podpisem tzv. Berlínské deklarace (The Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities), čímž se veřejně přihlásila k podpoře myšlenky open access. 

15. prosince 2017 Akademický senát Univerzity Karlovy schválil společnou deklaraci k politice otevřeného přístupu (open access) na Univerzitě Karlově. 

• Důvodová zpráva ke společné deklaraci vedení Univerzity Karlovy a Akademického senátu Univerzity Karlovy k politice otevřeného přístupu (open access) na Univerzitě Karlově 
• Společná deklarace vedení Univerzity Karlovy a Akademického senátu Univerzity Karlovy k politice otevřeného přístupu (open access) na Univerzitě Karlově 

Dále vydalo Nakladatelství Karolinum v roce 2018 svou vydavatelskou politiku open access a v současné době nabízí možnost otevřeně publikovat nejen články v jím vydávaných časopisech, ale také vědecké monografie.  

Ambicí Univerzity Karlovy je, aby byl výzkumný proces co nejtransparentnější, replikovatelný a jeho výstupy pokud možno otevřené a opětovně využitelné. V souladu s touto ambicí je podpora otevřené vědy ukotvena také ve Strategickém záměru UK 2021-2025. (Část II. bod 10.). Univerzita Karlova si klade za cíl vytvořit podmínky pro širší využívání režimu Open Access pro zpřístupňování publikací a pro archivaci, ochranu a zpřístupňování výzkumných dat. Za tímto účelem etablovala Centrum pro podporu open science a pracuje na vytváření metodických materiálů a infrastrukturního zázemí pro vědecké týmy.  

Národní politika open science

Vývoj institucionální strategie je do značné míry ovlivňován politikami poskytovatelů financí a zejména pak podmínkami a strategiemi na národní úrovni, konkrétně Národní strategií otevřeného přístupu České republiky k vědeckým informacím na léta 2017-2020 a dále Akčním plánem pro implementaci této národní strategie.

V září 2022 nabyl účinnosti zákon č. 241/2022, který novelizuje mimo jiné zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. Novela do českého práva implementuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Na základě této novely musí smlouva o poskytnutí podpory na projekt nově obsahovat informace o způsobu správy výzkumných dat a informace o dostupnosti a způsobu šíření výsledků výzkumu a výzkumných dat v souladu se zásadou, že výsledky výzkumu a výzkumná data nejsou zveřejňovány pouze v odůvodněných případech. Novela také nově upravuje přístup k výzkumným datům a specifikuje, kdy musí příjemce přístup k výzkumným datům poskytnout. Podrobnosti k této novele jsou shrnuté v této aktualitě. 

Novela autorského zákona (č. 241/2022)

Dne 5. 1. 2023 nabyl účinnosti nový zákon č. 429/2022 Sb., který rozsáhle novelizuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon. Novelou byla do českého právního řádu transponována směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu (dále jen „směrnice”). V médiích nejdiskutovanější novinkou je bezesporu zakotvení nového práva vydavatele tiskové publikace na přiměřenou odměnu za udělení oprávnění k jejímu užití ze strany poskytovatelů služeb pro sdílení obsahu online, jako je např. Google, Twitter nebo Facebook.  Novela však přináší i zcela nové zákonné licence, tedy výjimky z autorského práva, které se mohou významně dotknout akademického života. Je to jednak výjimka pro užití díla při digitální výuce, jednak dvě výjimky pro automatizovanou analýzu textů nebo dat.  

• Výjimka pro rozmnožování díla pro účely automatizované analýzy textů nebo dat, tvz. text and data mining (TDM)

S rostoucím množstvím informací dostupných v prostředí internetu přestává být v lidských možnostech osobně pročíst veškeré relevantní informace k určitému tématu. S ohledem na to nabývá na významu automatizovaná analýza textů a dat neboli text and data mining (také známo pod zkratkou TDM), a to jak v komerční, tak v neziskové sféře. Novela autorského zákona si klade za cíl odstranit (či alespoň zmírnit) právní nejistotu ohledně rozsahu, ve kterém je možné texty a data takto vytěžovat.  

V první řadě novela přináší samotnou definici automatizované analýzy textů nebo dat. Zákon v zásadě přebírá definici ze směrnice, když text and data mining definuje jako automatizovanou analýzu textů nebo dat v digitální podobě, prováděnou za účelem získání informací, zahrnujících mimo jiné vzory, tendence a souvztažnosti. . Autorský zákon pak nově zakotvuje dvě samostatné výjimky, a to jednak výjimku obecnou, jednak výjimku speciální, aplikovatelnou při vědeckém výzkumu.  

Obecná TDM výjimka (§ 39c autorského zákona): Podle této nové zákonné licence je každý oprávněn ke zhotovení rozmnoženiny díla za účelem automatizované analýzy textů nebo dat, avšak současně zákon pro toto oprávnění stanovuje i omezující podmínky: takto pořízenou rozmnoženinu je nutné uchovat pouze po dobu nezbytnou pro účely této automatizované analýzy. Autorský zákon zde také ponechává autorům možnost výslovně si vyhradit možnost vytěžování, a tedy ostatní z této možnosti vyloučit.  

Speciální TDM výjimka pro vědecký výzkum (§ 39d autorského zákona): S ohledem na význam automatizované analýzy textů nebo dat pro výzkumnou činnost pak byla nově zakotvena speciální zákonná licence k rozmnožování díla pro účely automatizované analýzy textů nebo dat k vědeckému výzkumu. Na základě této výjimky lze provádět automatizovanou analýzu textů nebo dat pouze za účelem vědeckému výzkumu. Zákon dále omezuje i okruh osob oprávněných z této licence - této zákonné výjimky můžou za splnění podmínek autorského zákona využít pouze instituce věnující se v rámci své činnosti vědeckému výzkumu: vysoké školy, instituce kulturního dědictví a takové právnické osoby, jejich hlavní činností je vědecký výzkum. Posledním velkým rozdílem oproti obecné TDM výjimce jsou podmínky uchování rozmnoženin zhotovených při automatizované analýze. Ty lze pro účely vědeckého výzkum, a to včetně ověření výsledků výzkumu, uchovat s vhodnou úrovní zabezpečení na neomezenou dobu. 

• Výjimka pro digitální výuku (§ 31a autorského zákona)

Tato nová zákonná výjimka si klade za cíl vnést vyšší právní jistotu co do možností užití cizích autorských děl v rámci výuky probíhající digitálně, zejména pak v rámci e-learningu. Dosud totiž bylo sporné, zda lze pojem „e-learning” podřadit pod pojem „vyučování”, a tedy zda lze při e-learningu aplikovat zákonnou licenci podle § 31 odst. 1 písm. c) autorského zákona, dle které lze dílo užít pro ilustrační účel při vyučování. Tuto nejasnost tedy nová zákonná výjimka odstraňuje. 

Co přesně nová zákonná výjimka říká? Předně stanoví, že vysoká škola nezasáhne do autorského práva, „užije-li na vlastní odpovědnost digitálně dílo při vyučování pro ilustrační účel”. Zároveň autorský zákon stanoví další podmínky takového užití díla; předně musí jít vždy o užití nekomerčního charakteru, dále k němu musí docházet buď v samotných prostorách školy nebo v rámci zabezpečeného elektronického prostředí, kam mají přístup pouze vyučující a studující. Konečně, při takovém užití musí být uvedeno jméno autora, název díla a pramen, je-li to možné.  

Autorský zákon v § 31a také stanoví, na která autorská díla se tato výjimka nevztahuje; jde jednak o vydaný notový záznam hudebního či hudebně dramatického díla, jednak o díla určená primárně pro vzdělávací účely. Zde zákon upřesňuje, že dílem primárně určeným pro vzdělávací účely se rozumí dílo, kterému byla udělena schvalovací doložka podle školského zákona, a jiné takové učebnice nebo učební texty.  

Mezinárodní politika open science

Na úrovni jednotlivých výzkumných projektů, na kterých UK participuje, má vliv na rozšiřování povědomí o open access/science politika Evropské komise (H2020, ERC aj.) a případně dalších zahraničních poskytovatelů financí, kteří vyžadují nebo doporučují otevřenou praxi při bádání a šíření výsledků výzkumné činnosti.

OpenAire: strategie open science 2023-2025

Strategie open science 2023-2025

• tříletý akční plán: přeměna strategie v akci
• OpenAire: nezisková organizace, která sdružuje výzkumné instituce se zájmem o otevřenou vědu, podporuje spolupráci a sdílení znalostí. Průkopnicky usiluje o urychlení implementace a zavádění open science. Usiluje o posouvání akademické komunikace směrem k otevřenosti a transparentnosti. Představuje infrastrukturu pro otevřenou vědeckou komunikaci v pozici poskytovatele služeb a mediátora odborné komunikace. Infrastruktura je vyvíjena komunitou pro komunitu (otevřené řízení, rozmanitost, dostupnost, spolupráce, reciprocita).
• 5 strategických priorit (klíčové oblasti): 1) infrastruktura pro otevřenou odbornou komunikaci: proti roztříštěnosti a obtížnosti ve vztahu k místní, národní, evropské či mezinárodní úrovni. 2) zajištění kvality dat a služeb (data servis), 3) odpovědnost výzkumu a hodnocení (zahrnutí open science v RRA: Responsible Research Assessment; proti zastarolosti metodik); 4) Inovace v komunikaci a v šíření výzkumu (snaha vyvinout Open Science Innovation Hub); 5) monitoring zavádění politik open science
• cíl: vytvořit z OpenAire základní ekosystém; zvýšit a zlepši interoperabilitu; služba Broker; vývoj metrik

Více informací zde. 

Zelená cesta (green open access) je nadstavbou k tradičnímu způsobu publikování prostřednictvím vědeckých časopisů. Autor dál publikuje své články v časopisech s přístupem založeným na předplatném nebo v otevřených časopisech, ale zároveň plné texty ukládá a zpřístupňuje v otevřeném digitálním repozitáři (tzv. je autoarchivuje).

Digitální repozitáře

Digitální repozitáře jsou elektronické archivy, které slouží k trvalému uchování a zpřístupnění publikačních výsledků i výzkumných dat. Otevřené repozitáře jsou založené na principu autoarchivace, tedy uložení a zpřístupnění kopie textu samotným autorem. Možnost autoarchivace se řídí politikou jednotlivých vydavatelů. Většina nakladatelství autorům nějakou formu autoarchivace povoluje.

Pro nalezení vhodného repozitáře ke zveřejnění svého článku nebo k vyhledání oborové literatury mohou uživatelé využít databázi otevřených repozitářů OpenDOAR (Directory of Open Access Repositories).

Je ale vždy nezbytné si předem ověřit, zda vydavatel, u kterého jste článek publikovali, autoarchivaci dovoluje. Podmínky autoarchivace jsou zpravidla uvedeny v licenční smlouvě, kterou vydavatel před publikování s autorským kolektivem sjednává. Pakliže nemáte vy ani korespondenční autor k dispozici licenční smlouvu, nabízí se využít službu SHERPA/RoMEO, která má ale pouze referenční charakter. Pokud vydavatelská smlouva autoarchivaci neumožňuje, vyžádejte si před podpisem výjimku prostřednictvím dodatku k licenční smlouvě.

Více informací k možnostem autoarchivace naleznete v sekci Chci publikovat otevřeně.

Rozlišujeme tyto základní typy otevřených repozitářů:

• institucionální = repozitář určité organizace, který zpravidla umožňuje ukládat a zpřístupňovat výsledky pouze členům dané organizace příklad: Repozitář Univerzity Karlovy (více informací lze nalézt v samostatné sekci) nebo CERN Document Server
• oborový = repozitář zaměřený na určitý obor nebo oblast, zpravidla umožňuje ukládat a zpřístupňovat výsledky buď členům dané oborové komunity nebo příslušné sdružující organizace, např. arXiv.org nebo Pubmed Centra
• multioborový = repozitář bez omezení oborem či příslušností k určité organizaci, např.  Zenodo

Jaký je rozdíl mezi otevřenými repozitáři a vědeckými sociálními sítěmi jako ResearchGate a Academia.edu?

Academia a ResearchGate jsou komerčními akademickými sociálními sítěmi, jejichž hlavním záměrem je propojení výzkumných pracovníků. Často se snaží shromažďovat osobní údaje a pro přístup k obsahu je často nutné se přihlásit. Tím nesplňují definici otevřeného přístupu, který má být okamžitý, bezplatný, trvalý a svobodný.

Otevřené repozitáře jsou nekomerčními platformami, které obvykle mají širší možnosti při ukládání článků (vyplnění metadat apod.), zároveň jsou interoperabilní s ostatními nástroji a prohledatelné běžnými vyhledávači i agregátory vědeckého obsahu. Některé repozitáře zajišťují dlouhodobou archivaci.

Seznamy světových OA repozitářů

• Directory of Open Access Repositories (Open DOAR)
• Registry of Open Access Repositories (ROAR)

Otevřené software a hardware repozitáře

• Open Hardware Repository

• Open Hardware Licence

Politika vydavatelů ve vztahu k autoarchivaci

Podmínky vydavatele, jeho postoj k autoarchivaci a typy textů, které k autoarchivaci povoluje, jsou obvykle uvedeny ve smlouvě s vydavatelem, v informacích pro autory na webových stránkách vydavatele / časopisu, popřípadě je lze zjistit v systému SHERPA/RoMEO.

Otevřený přístup k publikaci v případě zelené cesty tedy zajišťuje sám autor, nicméně je limitován tím, co mu dovolí zveřejnit vydavatel. Podmínky autoarchivace (zda může autor článek zveřejnit, jakou verzi a za jakých podmínek) jsou dány licenční smlouvou (často nazýváno jako License Agreement nebo Copyright Transfer Agreement).

Rozhodli jste se publikovat zelenou cestou? Podívejte se na jednotlivé kroky.

Zlatá cesta otevřeného přístupu (gold open access) je založena na publikování v recenzovaných otevřených vědeckých časopisech. V případě této cesty je otevřený přístup k publikaci zajištěn vydavatelem, který své časopisy zveřejňuje v OA režimu. Někteří vydavatelé používají tzv. hybridní model (viz níže) nebo umožňují zpřístupnění článků až po uplynutí určité časové lhůty (embargo). V kvalitních Open Access časopisech by mělo probíhat standardní recenzní řízení. Vhodný otevřený časopis k publikování lze najít v DOAJ.

Rozlišujeme 3 základní typy otevřených časopisů (forem publikování v OA časopisech):

• čisté otevřené časopisy = kompletní obsah časopisu je otevřeně dostupný, náklady spojené s vydáváním nese vydavatel (např. univerzitní vydavatelství, vědecká komunita): například: Envigogika nebo Global Health Research and Policy
• placené otevřené časopisy = kompletní obsah časopisu je otevřeně dostupný, náklady spojené s vydáním článku nese autor – platí publikační poplatek (APC: article processing charge); často je tento typ časopisů zaměňován za celou zlatou cestu. Publikační poplatky jsou zpravidla uznatelnými náklady ve výzkumných projektech, například: PLoS ONE nebo Occupational Therapy International
• hybridní časopisy = časopis je standardně dostupný předplatitelům, pouze vybrané články, kde si autor zaplatí publikační poplatek, jsou dostupné otevřeně příklad: Studies in History and Philosophy of Science Part A. Vydavatel časopisu umožňuje autorům, aby si sami rozhodli, zda chtějí nebo nechtějí zaplatit poplatek za OA. Takový časopis tedy může obsahovat jak články volně dostupné, tak články, které jsou uživatelům k dispozici pouze po zaplacení předplatného časopisu nebo po zaplacení platby za jednotlivý článek.

Časopisy dostupné zdarma po uplynutí embarga (časové prodlevy: obvykle 6-12 měsíců) nejsou považovány za otevřené (open access) – nesplňují podmínku okamžitého přístupu.

Na myšlence placených otevřených časopisů začaly parazitovat nepoctiví vydavatelé a časopisy, souhrnně nazývaní predátoři.

Platinum Open Access - označení pro OA časopisy, jejichž vydání financují instituce ze svého rozpočtu. Většinou se jedná o odborné OA časopisy vysokých školy, univerzit a Akademie věd. Vše je zdarma.

Registry OA časopisů

DOAJ - Directory of Open Access Journals

Predátorské časopisy

Myšlenku otevřeného přístupu a online vydávání zneužívají nekvalitní časopisy a vydavatelé ke svému obohacení. Cílem takových vydavatelů je pouze zisk z autorských poplatků. Podrobnější informace k tématu naleznete v sekci Publikování na FSV.

Publikační poplatky

Financování vydání publikací v režimu OA (náklady na publikování, na recenzní řízení apod.) obvykle zajišťuje vydavatel. Někteří komerční vydavatelé požadují po autorech zaplacení poplatku za publikování (publication fee, article processing charge, APC). Suma za APC se liší, a to v závislosti na oboru a vydavateli. Informace o poplatcích naleznete obvykle na webových stránkách příslušného nakladatele.

Publikační poplatky jsou zpravidla uznatelným nákladem projektů většiny grantových agentur.

Monitoring OA poplatků

Sběr údajů o platbách za open access poplatky probíhá na Univerzitě Karlově od roku 2019. Impulzem pro monitoring byla výzva Rady pro výzkum, vývoj a inovace k dodání dat o těchto typech plateb za roky 2016-18 (výzva souvisela s plněním Akčního plánu k implementaci Národní strategie otevřeného přístupu České republiky k vědeckým informacím na léta 2017-2020).

V současné době identifikaci plateb a kompletaci bibliografických dat provádí na jednotlivých fakultách a součástech pověřené osoby (zpravidla fakultní koordinátoři open access ve spolupráci s pracovníky ekonomických odd.). Centrum pro podporu open science řídí a rozvíjí agendu monitoringu OA poplatků, poskytuje podporu fakultním koordinátorům při ověřování plateb a následně zajišťuje agregaci a finální čištění dílčích datasetů, analýzu pro vedení univerzity a vykazování směrem k CzechELib a do mezinárodní databáze OpenAPC.

• Data z monitoringu na UK
• poplatky autorů Univerzity Karlovy z databáze OpenAPC.
• Analýza příkladů dobré praxe
• Workflow pro APC monitoring na UK

Autorská práva

Autorská práva při vydání v OA časopisech většinou zůstávají autorům (copyright). Možné je uzavření licenční smlouvy o vydání práce. Autor pak poskytuje vydavateli nevýhradní licenci k vydání práce, což znamená, že může nadále s článkem libovolně nakládat (zveřejnit ho na svých webových stránkách, uložit do repozitáře atd.).

OA časopisy jsou nejčastěji zveřejňovány pod licencí Creative Commons.

Pokud nevíte, jakou licenci zvolit, můžete využít jednoduchou aplikaci pro výběr vhodné licence.

Association for Computing Machinery (ACM)

• Korespondenční autoři Univerzity Karlovy mají možnost využít úplného odpuštění publikačního poplatku Open Access (APC) .
• Pro využití tohoto odpustku musí korespondující autor použít institucionální e-mail již při zaslání (“submission”) manuskriptu.
• Více informací na webových stránkách CzechELib.

Cambridge Univerity Press (CUP)

• Korespondenční autoři Univerzity Karlovy mají možnost využít úplného odpuštění publikačního poplatku Open Access (APC) .
• Pro využití tohoto odpustku musí korespondující autor použít institucionální e-mail již při zaslání (“submission”) manuskriptu.
• Více informací na webových stránkách CzechELib.

IOPscience

• Součástí předplatného zdroje IOPscience v rámci národního konsorcia koordinovaného projektem CzechELib na roky 2023-25 je nárok korespondenčních autorů z Univerzity Karlovy na plné prominutí open access publikačních poplatků ve všech titulech (hybridní i Gold OA) s několika výjimkami (seznam vyloučených časopisů).
• Když korespondující autor zašle svůj článek do časopisu IOP, je požádán, aby uvedl příslušnost ke své instituci. Pokud je přidružen k členské instituci uvedené výše, IOP identifikuje článek jako způsobilý pro publikování v režimu Open Access a zašle korespondujícímu autorovi e-mail.
• Korespondující autoři budou kontaktováni vydavatelem, aby potvrdili, že chtějí publikovat svůj článek v režimu Open Access v době blízké přijetí článku (acceptance).
• Více informací naleznete na webových stránkách CzechELib.

Karger Publishers

• Součástí předplatného zdroje Karger Journals v rámci národního konsorcia koordinovaného projektem CzechELib na roky 2023-25 je nárok korespondenčních autorů z Univerzity Karlovy na plné prominutí open access publikačních poplatků (APC a Authors Choice) při publikování v plně otevřených (Full Open Access) i hybridních časopisech (tituly s „Author’s ChoiceTM“ službou) vydavatelství Karger Publishers.
• Pro získání bezplatného nároku na OA publikování je potřeba v procesu odevzdávání článku v redakčním systému vydavatele v sekci Open Access Agreements > Eligibility Declaration vybrat možnost „Eligible“ a uvést název instituce Univerzita Karlova (Charles University).
• Dále je potřeba prokázat příslušnost korespondenčního autora k UK jednou ze 3 možností:
  
  • Uvedením e-mailu korespondenčního autora z domény cuni.cz (tzn. institucionální e-ma
  • Uvedením persistentního identifikátoru (např. ORCID), kde má autor v profilu nastavenou afiliaci k Univerzitě Karlově, v metadatech článku
  • Uvedením afiliace k Univerzitě Karlově.
  • Více informací naleznete na webových stránkách CzechELib.

Lippincott Williams & Wilkins (LWW)

• Součástí předplatného zdroje Lippincott Williams & Wilkins High Impact Collection v rámci projektu CzechELib na rok 2023-25 je právo na odpuštění celkem 5 open access publikačních poplatků (APCs) k publikování článků korespondenčních autorů z lékařských fakult Univerzity Karlovy (2. LF, 3. LF, LFHK, LFP) v plně otevřených i hybridních časopisech Lippincott Williams & Wilkins/Wolters Kluwer Health.
• Máte-li přijatý článek k publikování v některém z LWW časopisů a chcete-li využít voucher na pokrytí nákladů spojených s open access poplatkem, obraťte se na Centrum pro podporu open science.
• Více informací na webových stránkách CzechELib

Oxford University Press (OUP)

• Korespondenční autoři Univerzity Karlovy mají možnost využít úplného odpuštění publikačního poplatku Open Access (APC) .
• Oprávněné časopisy: plně OA tituly a hybridní tituly, s následujícími výjimkami (níže uvedené časopisy nejsou oprávněné):
•  Astronomy & Geophysics
• Children & Schools
• Critical Values
• European Heart Journal Supplements
• Health and Social Work
• Holocaust And Genocide Studies
• Interactive Cardiovascular and Thoracic Surgery
• Itnow
• JNCI Monographs
• Journal of American History
• Journal of Computational Design and Engineering
• Journal Of The ICRU
• Music Theory Spectrum
• OAH Magazine of History
• Progress of Theoretical and Experimental Physics
• Reports of Patent, Design and Trade Mark Cases
• Shakespeare Quarterly
• Social Work
• Social Work Research
• The American Historical Review
• The Library
• The Year’s Work in Critical and Cultural Theory
• The Year’s Work in English Studies
• Translational Animal Science
• Western Historical Quarterly
• Pro využití tohoto odpustku musí korespondující autor použít institucionální e-mail a správně uvést afiliaci.
• Více informací na webových stránkách CzechELib.

Royal Society of Chemistry (RSC)

• Korespondenční autoři Univerzity Karlovy mají možnost využít úplného odpuštění publikačního poplatku APC v hybridních i plně otevřených časopisech vydavatelství Royal Society of Chemistry. 
• Pro využití tohoto odpustku musí korespondující autor použít institucionální e-mail.
• Více informací na webových stránkách CzechELib.

SAGE

• Hluboká sleva (200 £) na APC pro publikování v režimu Open Access v hybridních titulech v předplácených kolekcích Sage a sleva 20 % na APC u většiny OA titulů. APC je hrazeno mimo smlouvy CzechELib.
• Korespondující autor by měl používat e-mail své instituce (nikoli např. gmail.com - nelze pak zaručit správnou identifikaci).

SCOAP3

• SCOAP3 (Sponsoring Consortium for Open Access Publishing in Particle Physics) je mezinárodním konsorciem knihoven a výzkumných center z oboru částicové fyziky fungující pod záštitou Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). I díky zapojení Univerzity Karlovy do tohoto konsorcia mohou její autoři bezplatně publikovat články z oboru částicové fyziky ve vybraných vědeckých recenzovaných časopisech.
• Všechny články financované programem SCOAP3 jsou po zveřejnění zpřístupněny na platformách daných vydavatelů a ve SCOAP3 repozitáři.

Springer Nature

• Korespondenční autoři UK mají možnost využít úplného odpuštění publikačního poplatku OA v hybridních titulech (Springer, Adis, Palgrave a Academic journals on Nature.com).
• Univerzita Karlova má přidělených celkem 91 těchto tokenů pro své autory na rok 2023.
• Pro využití tokenu je nutné správně uvést afiliaci a použít institucionální e-mailovou adresu.
• Více informací na webových stránkách CzechELib.

Taylor & Francis

• Korespondenční autoři Univerzity Karlovy mohou využít úplného odpuštění publikačního poplatku open access v hybridních časopisech Open Select Journals vydavatelství Taylor & Francis.
• V roce 2023 může Univerzita Karlova uplatnit celkem 38 tokenů na prominutí platby za publikační poplatek.
• Oprávněnost korespondenčního autora k využití voucheru na pokrytí open access publikačního poplatku je rozpoznána na základě afiliace k instituci, e-mailu z domény cuni.cz nebo identifikátoru ORCID.
• Více informací na webových stránkách CzechELib.

Wiley

• Korespondenční autoři Univerzity Karlovy mají možnost využít úplného odpuštění publikačního poplatku APC v hybridních časopisech vydavatelství Wiley.
• Univerzita Karlova má přidělených celkem 117 těchto tokenů pro své autory na rok 2023.
• Pro využití tokenu je nutné správně uvést afiliaci a použít institucionální e-mailovou adresu.

MDPI: K 30.11.2022 Univerzita Karlova ukončila členství v Institutional Open Access Programu (IOAP) vydavatele MDPI, autoři UK tedy již nemají nárok na slevu, kterou toto členství přinášelo.

Podmínky pro otevřené publikování finálních výstupů či výzkumných dat mohou stanovovat mj. poskytovatelé financí. V této sekci naleznete aktualizované informace zejména k podmínkám u projektů financovaných Evropskou komisí a dále souhrn k českým grantovým agenturám a programům na UK.

Univerzita Karlova v současnosti nemá centrální fond pro pokrytí nákladů na open access poplatky. Tyto poplatky jsou vesměs uznatelnými náklady v projektových rozpočtech (je proto potřeba na tyto náklady pamatovat při navrhování rozpočtu u nových projektů).

Korespondenční autoři z Univerzity Karlovy také mohou využít slevy a vouchery na open access publikační poplatky u vybraných vydavatelů.

Pokud se rozhodnete své dílo veřejně sdílet, je vhodné opatřit je licencí, aby uživatelé věděli, jakým způsobem mohou vaše data použít. České zákony neumožňují autorům vzdát se svých osobnostních práv, tedy použít tzv. waiver (např. licence CC0). 

Kdy můžete své dílo opatřit licencí?: 

Pokud chcete opatřit své dílo licencí, musíte si dát pozor, abyste k tomuto kroku měli oprávnění. Například pokud dílo vytvořilo více osob, je třeba získat souhlas spoluautorů s udělením licence. Jestliže dílo vzniklo v rámci plnění pracovních úkolů v zaměstnání, pak je podle §58 Autorského zákona vykonavatelem majetkových práv typicky zaměstnavatel. Problematiku vykonávání majetkových práv k zaměstnaneckým dílům na Univerzitě Karlově pak řeší Opatření rektora č. 17/2018, které se vztahuje ke slovesným dílům jako jsou vědecké nebo odborné články a umožňuje autorům zastupovat zaměstnavatele při poskytování licencí k takovému dílu. Licencování výzkumných dat může být komplikovanější a může vyžadovat právní konzultace, jelikož data samotná nemusí podléhat ochraně dle autorského zákona. Tento stručný návod vám může pomoci se základní orientací v problematice vlastnictví dat. Licencování databází v České republice se pak řídí především dle zvláštního práva pořizovatele databáze (§88-§94 Autorského zákona). Ve čtvrté části Občanského zákoníku (Zákon č. 89/2012 Sb.) pak naleznete informace o poskytování licencí k předmětům chráněným autorským zákone

Jak vybrat vhodnou licenci?

Než začnete zvažovat, jakou licencí své dílo opatříte, ověřte si, zda-li nemáte povinnost dílo poskytovat pod určitou licencí (danou např. poskytovatelem financí nebo nakladatelem). Pokud jste neidentifikovali žádné omezení, můžete dílo poskytnout pod jakoukoli licencí, avšak je vhodné využít některou z předpřipravených standardizovaných veřejných licencí, které vám zaručí vyšší míru právní jistoty. Nejznámější a nejpoužívanější veřejné licence jsou Creative Commons 4.0, jejichž výhodou je především jejich variabilita a mezinárodní srozumitelnost, a které lze využít jak pro vědecké publikace, tak pro výzkumná data. 

Aby publikace splňovala všechny charakteristiky open access, musí být mj. dostupná pro opětovné využití (re-use). K tomu se využívá licencování pod veřejnými licencemi, především mezinárodně známé licence Creative Commons (CC). Pomocí některé z nabízených 6 variant licencí CC může autor sdělit, jak má být nakládáno s publikovaným dílem a umožnit tak komukoliv užít dílo v rámci jasně stanovených podmínek.

V případě zlaté cesty je možnost volby veřejné licence dána buď obecnou politikou vydavatele, nebo je předmětem placené služby (v rámci publikačního poplatku). U zelené cesty záleží na smluvních podmínkách, které autor při publikování podepsal. Pokud je autor držitelem autorských práv, může článek v repozitáři vystavit pod veřejnou licencí.

Nevíte-li, jakou licenci zvolit pro svou publikaci, využijte jednoduchou aplikaci pro výběr vhodné licence.

Creative Commons Česká republika www.creativecommons.cz

Licence Creative Commons

Soubory uložené v repozitáři s některou z licencí Creative Commons jsou v repozitáři otevřeně přístupné (případně otevřeně přístupné po uplynutí určitého času od jejich uložení do repozitáře, tzv. období embarga). Záleží na konkrétní licenci, v jakém rozsahu mohou uživatelé repozitáře příslušný soubor užívat. Práva a povinnosti plynoucí z licencí Creative Commons jsou definovány čtyřmi licenčními prvky (BY, SA, ND, NC). Tyto prvky a jejich kombinace pak tvoří šest variant licencí popsaných níže. Licence obsahující tři licenční prvky (CC BY-NC-SA a CC BY-NC-ND) jsou poměrně restriktivní, neboť kombinace více licenčních prvků představují více omezujících podmínek pro uživatele. Z tohoto důvodu doporučujeme využívat spíše liberálnější licence, zejména pak licence CC BY a CC BY-SA. Pouze tyto dvě licence jsou považovány za otevřené licence ve smyslu Berlínské deklarace o otevřeném přístupu, neboť umožňují široké užití licencovaných děl (včetně vytváření odvozených děl a komerčního využití licencovaného obsahu).

Varianty licencí Creative Commons

CC BY: Uveďte původ: Tato licence je tou nejliberálnější z licencí Creative Commons. Zvolíte-li ji, dáváte tím oprávnění uživatelům k tomu, aby plný text užívali všemi možnými způsoby (např. překládali, užívali jako součást svých děl, sdíleli, …), avšak za dodržení podmínky, že při každém takovém užití uvedou následující informace: název díla, jméno autora, zdroj a licenci, pod kterou byl plný text zpřístupněn. Uvedením těchto informací je splněna podmínka licenčního prvku BY, který je přítomen u všech variant licencí Creative Commons. Znamená to, že je tyto informace o plném textu musí uživatel uvádět vždy, když užívá dílo podléhající jedné z licencí Creative Commons. Nemělo by se tak stát, že autorství nebude uvedeno či si ho přisvojí některý z uživatelů.

CC BY-SA: Uveďte původ-Zachovejte licenci: Jak bylo zmíněno výše, i tato licence obsahuje prvek BY; při každém užití plného textu zpřístupněného pod touto licencí tedy uživatel musí uvést název díla, jméno autora, zdroj a licenci. Nadto je zde přítomen licenční prvek SA, který představuje podmínku zachování licence. Znamená to, že pokud uživatel vytvoří tzv. odvozené dílo (zcela nové dílo, jehož autorem je uživatel, avšak které je založené na původním díle), musí ho v případě sdílení opatřit shodnou licencí, tj. licencí CC BY-SA (ve verzi stejné nebo novější).

CC BY-ND: Uveďte původ-Nezpracovávejte: I u této licence je nutné naplnit licenční prvek BY; uživatelé tedy dílo budou moci užít, uvedou-li název díla, jméno autora, zdroj a licenci. Licenci obsahující licenční prvek ND autor většinou volí, pokud si nepřeje, aby bylo jeho dílo měněno či aby do něj bylo jakkoliv zasahováno. Je-li tedy dílo opatřeno licencí s licenčním prvkem ND, není možné takové dílo zpracovávat, tedy tvořit díla nová, od původního díla odvozená. Díla opatřená touto licencí tak není možné např. překládat.

CC BY-NC: Uveďte původ-Neužívejte komerčně: Prvek NC říká, že autor zakazuje komerční využití svého díla. Uživatel tedy dílo může užívat všemi způsoby, pokud z takového užití nebude mít komerční prospěch. Nadto musí samozřejmě splnit podmínku licenčního prvku BY, tedy uvést název díla, jméno autora, zdroj a licenci.

CC BY-NC-SA: Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Zachovejte licenci:  Tato licence umožňuje uživatelům užívat dílo všemi způsoby, a to za podmínky, že takové užití nebude komerční. Vytvoří-li uživatel nové (odvozené) dílo, které bude chtít opatřit licencí, musí zvolit shodnou licenci, tj. CC BY-NC-SA (ve verzi stejné či novější). Samozřejmě i zde musí uživatel při každém užití díla uvést náležité informace o díle: název díla, jména autora, zdroj a licenci.

CC BY-NC-ND: Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte Tuto licenci volí autoři, kteří si nepřejí, aby bylo jejich dílo jakkoliv zpracováváno či měněno (tedy např. překládáno), ani aby bylo jejich dílo možné komerčně využít. Opět je zde povinnost uživatele při užití díla uvést název díla, jména autora, zdroj a licenci.

Verze Creative Commons licence a její národní adaptace

Verze licencí jsou značeny číslem; jde o různá znění licencí číslovaných vzestupně dle roku vzniku. Nejstarší verze licencí je verze 1.0 z roku 2002, nejnovější je verze 4.0 z roku 2013. U licencí ve verzi 3.0 a starší existuje jednak tzv. obecná či generická licence (u verzí 1.0, 2.0 a 2.5 označená jako Generic, u verze 3.0 jako Unported), jednak několik národních (adaptovaných) znění, tedy znění s obsahovými odchylkami plynoucími z odlišností mezi právními řády jednotlivých států. Adaptovaná znění licencí jsou značená zkratkou daného státu (např. zkratka AT v licenci CC BY 2.0 AT značí licenci ve verzi 2.0 adaptovanou na rakouský právní řád). U nejnovější verze 4.0 již adaptovaná znění neexistují, neboť je jako jediná z verzí mezinárodní. Znamená to, že text všech variant licencí ve verzi 4.0 je souladný s právními řády všech států (značí se vždy jako 4.0 International). Z tohoto důvodu nelze než doporučit zvolení nejnovější mezinárodní verze 4.0.

Open Data Commons

Licence Open Data Commons (ODC) jsou velmi podobné licencím Creative Commons, avšak byly vytvářené speciálně pro databáze, tudíž jsou vhodné pro širší škálu výzkumných dat. ODC poskytují dva základní typy licencí: 

1. ODC Attribution (ODC-BY): Tato licence umožňuje ostatním databázi kopírovat, šířit, využívat, vytvářet nová díla na jejím základě a modifikovat ji, a to za jakýmkoliv účelem (i komerčním), za podmínky, že je uveden autor původní databáze. 
2. ODC Open Database (ODC-ODbL): Tato licence je v základu stejná jako ODC-BY, ale navíc má přidanou podmínku copyleft, tedy že odvozené databáze nebo nová díla vycházející z takto licencované databáze musí být zveřejněna se stejnou nebo kompatibilní licencí. Druhou přidanou podmínkou je, že technologická omezení jako např. Digital Rights Management (DRM) mohou být aplikována pouze v případě, že alternativní kopie bez omezení bude stejně dostupná. Tato licence je o něco flexibilnější než CC-SA. 

Public Domain (Veřejná doména)

Nejotevřenějším způsobem zveřejnění vaší práce je věnování vašeho díla veřejné doméně. To znamená, že se jako autor vzdáváte veškerých práv ke svému dílu a toto dílo může být dále používáno kýmkoli a za jakýmkoli účelem bez nutnosti uvést autora. Licence, které mohou k tomuto účelu sloužit jsou například Creative Commons Zero (CC0) nebo Open Data Commons Public Domain Dedication (ODC-PDDL). České právo však autorům nedovoluje vzdát se svých osobnostních práv k dílu a autor musí být vždy uveden. Proto se doporučuje, aby autoři pro svá autorská díla využívali licenci CC-BY, aby nedocházelo k nedorozumění, protože v českém výkladu bude licence CC0 interpretována jako CC-BY. Pokud jste pořizovatelem databáze, pak pro svou databázi můžete použít veřejné licence CC0 nebo ODC-PDDL. 

Užitečné zdroje

• Myška et al. 2014. Veřejné licence v České republice. Brno: Masarykova Univerzita. 
• ALA. 2020. Creative Commons for Educators and Librarians. Chicago: ALA 
• Foster: Open Licensing course 
• Ball, Alex (DCC). 2014. How to License Research Data  
• OpenAIRE. How do I know if my research data is protected? Guides for Researchers. 

Více informací k open access, predátorským časopisům a vydavatelům, politice Evropské komise v rámci Horizontu 2020 a politice Univerzity Karlovy naleznete na stránkách Ústřední knihovny UK. 

Máte-li k otevřenému přístupu dotaz, obraťte se na fakultního koordinátora open access. 

Nevíte, s čím vším Vám může fakultní koordinátor open access pomoci? Přečtěte si článek o tom, jak fakultní koordinátoři open access pomáhají s otevíráním vědy na UK.

Fakultní koordinátor OA a koordinátor projektu RKV II

Mgr. Martin Simota

tel. 222 112 295

e-mail: martin [DOT] simota [AT] fsv [DOT] cuni [DOT] cz