Open Access

OPEN ACCESS

Open access (OA,otevřený přístup) je publikačním modelem, který vede k okamžitému, trvalému, bezplatného a svobodnému přístupu k výsledkům veřejně financované vědy a výzkumu na internetu. 

Charakteristiky open access přístupu

  • trvalý - přístup k textům má být zajištěn dlouhodobě, publikační výsledky musí být archivovány
  • okamžitý - přístup k výsledkům má být zajištěn nejpozději ve chvíli, kdy jsou publikovány (případně i dříve - v repozitáři), jde o přístup bez časového embarga
  • bezplatný - přístup uživatelů k výsledkům má být dostupný zdarma
  • svobodný - dokumenty nemají být dostupné pouze ke čtení, ale měly by být zveřejněny tak, aby mohly být opětovně využity (např. díky publikování pod licencí Creative Commons)

 

Existují dva základní modely open access - zlatá a zelená cesta.

Zlatá cesta (Gold OA, OA publishing)

Otevřený přístup k článkům poskytují sami vydavatelé, kteří své časopisy zveřejňují v režimu Open Access. Někteří vydavatelé používají tzv. hybridní model nebo umožňují volné zpřístupnění článků až po uplynutí určité časové lhůty, př. rok po vydání.

V kvalitních Open Access časopisech by mělo probíhat standardní recenzní řízení. Vhodný otevřený časopis k publikování lze najít v DOAJ.

 

Formy OA publikování v časopisech

  • Úplný otevřený přístup - okamžitý bezplatný přístup k plným textům článků všem uživatelům.
  • Placený otevřený přístup - kompletní obsah časopisu je otevřeně dostupný, náklady spojené s vydáním článku nese autor. To znamená, že musí zaplatit publikační poplatek (article processing charge, APC).
  • Hybridní přístup - vydavatel časopisu umožňuje autorům, aby si sami rozhodli, zda chtějí nebo nechtějí zaplatit poplatek za OA. Takový časopis tedy může obsahovat jak články volně dostupné, tak články, které jsou uživatelům k dispozici pouze po zaplacení předplatného časopisu nebo po zaplacení platby za jednotlivý článek.

Časopisy dostupné zdarma, až po uplynutí určité časové lhůty od vydání, obvykle 6-12 měsíců, nejsou považovány za OA časopisy, protože nesplňují podmínku okamžitého přístupu.

Platinum Open Access - označení pro OA časopisy, jejichž vydání financují instituce ze svého rozpočtu. Většinou se jedná o odborné OA časopisy vysokých školy, univerzit a Akademie věd. Vše je zdarma.

 

Registry OA časopisů

DOAJ - Directory of Open Access Journals

 

Predátorské časopisy

Myšlenku otevřeného přístupu a online vydávání zneužívají nekvalitní časopisy a vydavatelé ke svému obohacení. Cílem takových vydavatelů je pouze zisk z autorských poplatků. Podrobnější informace k tématu naleznete v sekci Publikování na FSV.

 

Publikační poplatky

Financování vydání publikací v režimu OA (náklady na publikování, na recenzní řízení apod.) obvykle zajišťuje vydavatel. Někteří komerční vydavatelé požadují po autorech zaplacení poplatku za publikování (publication fee, article processing charge, APC). Suma za APC se liší, a to v závislosti na oboru a vydavateli. Informace o poplatcích naleznete obvykle na webových stránkách příslušného nakladatele.

Publikační poplatky jsou zpravidla uznatelným nákladem projektů většiny grantových agentur.

 

Autorská práva

Autorská práva při vydání v OA časopisech většinou zůstávají autorům (copyright). Možné je uzavření licenční smlouvy o vydání práce. Autor pak poskytuje vydavateli nevýhradní licenci k vydání práce, což znamená, že může nadále s článkem libovolně nakládat (zveřejnit ho na svých webových stránkách, uložit do repozitáře atd.).

OA časopisy jsou nejčastěji zveřejňovány pod licencí Creative Commons.

Pokud nevíte, jakou licenci zvolit, můžete využít jednoduchou aplikaci pro výběr vhodné licence.

Zelená cesta (Green OA, OA self-archiving)

Zelená cesta otevřeného přístupu kombinuje publikování ve vědeckých časopisech a uložení textu v otevřeném repozitáři (autoarchivaci).

Digitální repozitáře jsou elektronické archivy, které slouží k trvalému uchování a zpřístupnění publikačních výsledků i výzkumných dat.

Otevřené repozitáře jsou založené na principu autoarchivace, tedy uložení a zpřístupnění kopie textu samotným autorem. Možnost autoarchivace se řídí politikou jednotlivých vydavatelů. Většina nakladatelství autorům nějakou formu autoarchivace povoluje. Vhodný otevřený repozitář lze najít na OpenDOAR

 

Typy otevřených repozitářů

  • institucionální - repozitář konkrétní organizace, která umožňuje vkládat dokumenty pouze svým pracovníkům. Př. Digitální univerzitní repozitář UK nebo CERN Document Server
  • oborový - repozitář zaměřený na určitý obor nebo vědní oblast, který umožňuje ukládat publikační výsledky členům oborové komunity nebo příslušné sdružující organizace, např. arXiv.org nebo Pubmed Central
  • multioborový - repozitář bez omezení oboru nebo příslušnosti autora k určité organizace, př. Zenodo

 

Seznamy světových OA repozitářů

 

Politika vydavatelů ve vztahu k autoarchivaci

Podmínky vydavatele, jeho postoj k autoarchivaci a typy textů, které k autoarchivaci povoluje, jsou obvykle uvedeny ve smlouvě s vydavatelem, v informacích pro autory na webových stránkách vydavatele / časopisu, popřípadě je lze zjistit v systému SHERPA/RoMEO.

 

Pokud máte zájem o publikování zelenou cestou, jednotlivé kroky, jak postupovat, naleznete na stránkách Ústřední knihovny UK.

Management výzkumných dat

S otevřenou vědou souvisí též management výzkumných dat. Podrobné informace naleznete na webu Centra pro podporu open science UK.

 

Plán managementu dat

Plán managementu dat (Data management plan, DMP) je dokument, který specifikuje jaká data a jakým způsobem budou během výzkumu vytvářena a obsahuje informace o jejich dostupnosti a využití. DMP by měl být “živý” dokument, který je aktualizován v průběhu procesu vytváření dat tak, aby reflektoval, co se s daty skutečně stalo. 

Proč vytvářet DMP

  • Kontrola, že máte všechno potřebné vybavení a podporu 
  • Snížení rizika duplicitní práce, ztráty dat a narušení bezpečnosti 
  • Zajištění, že data jsou přesná, úplná, spolehlivá a bezpečná 
  • Kvůli ušetření času a energie (např. při znovuvyhledávání dat, obnově apod.) 
  • Někteří poskytovatelé financí (např. Horizont 2020) vyžadují vytvoření data management plánu 

Co DMP obsahuje

Poskytovatelé financí nebo instituce mohou mít své vlastní požadavky, ale DMP typicky obsahuje informace věnující se následujícím oblastem: 

1. Administrativní data

Uveďte základní informace, které poskytnou kontext k danému DMP 

  • Základní informace o výzkumu, např. název projektu, jméno, kontaktní údaje, ID 
  • Krátký popis výzkumu, ke kterému se data vztahují 
  • Nařízení, opatření nebo směrnice, které upravují uchovávání dat na instituci (pokud existují) 

2. Sběr dat

Definujte, jaká data budou vytvářena a jakým způsobem 

  • Existují data, která lze znovu využít? 
  • Jaké standardy nebo metodiky budete k vytváření dat používat? 
  • Umožňuje zvolený formát dat a software sdílení a dlouhodobý přístup k datům? 
  • Jak budou složky a soubory strukturovány a pojmenovány? 
  • Zajistíte kontrolu kvality dat? 

3. Dokumentace a metadata

Poskytněte informace, které jsou potřeba pro čtení a interpretaci dat v budoucnosti 

  • Bude vytvořena doplňující příloha s metadaty a dokumentací? 
  • Jak bude tato příloha vytvořena?
  • Jaké metadatové standardy budou využity a proč? 

4. Etika a právní otázky

Zvažte etické a právní záležitosti 

  • Máte souhlas pro uchovávání a sdílení dat? 
  • Jak budete chránit osobní údaje účastníků výzkumu, pokud to bude třeba? 
  • Budou data sdílena nebo bude sdílení omezeno? 
  • Budou data licencována? 

S dotazy týkající se etických a právních otázek ve výzkumu se můžete obracet na Komisi pro etiku ve výzkumu.

5. Skladování a zálohování

Zvažte, kde budou data skladována a jak budou zálohována, včetně přístupu k nim a zajištění bezpečnosti 

  • Máte dostatek místa pro ukládání dat, nebo budete muset započítat náklady na úložné prostory? 
  • Kdo bude zodpovědný za zálohování a obnovení dat? 
  • Jaké je potenciální riziko pro zabezpečení dat a jak bude řešeno? 
  • Jak zajistíte, že se spoluřešitelé dostanou bezpečně k datům? 

6. Dlouhodobá ochrana

Určete, která data jsou vhodná pro dlouhodobou ochranu a jak nejlépe je uchovat 

  • Jaká data musí být uchována nebo zničena ze smluvních/právních důvodů? 
  • Která data by měla být uchována a případně sdílena? 
  • Vyčíslili jste časové a finanční náklady na přípravu dat pro dlouhodobé uchování a sdílení? 

7. Sdílení dat

Rozmyslete, která data budete sdílet a jak (způsob sdílení závisí na mnoha faktorech, např. typ, velikost, citlivost dat), a také jak vám uživatelé vašich dat budou moci přiznat autorství (např. citace) 

  • S kým budete data sdílet a za jakých podmínek? 
  • Kdy budou data dostupná? 
  • Je potřeba nastavit nějaká omezení ve sdílení dat? 
  • Jak se o datech dozví vaši potenciální uživatelé? 

8. Zodpovědnost a zdroje

Určete role a odpovědnost pro všechny aktivity s daty v rámci výzkumu a zvažte případné náklady s vytvářením a uchováváním dat – tyto náklady většinou mohou být součásti grantové žádosti 

  • Kdo bude odpovědný za zavedení DMP? 
  • Jak bude odpovědnost za správu dat rozdělena mezi řešitele projektu? 
  • Potřebujete nějaké další vybavení nebo expertizu? 
  • Potřebujete nějaké další finanční zdroje pro sběr, zpracování a uchování dat? 

Jak vytvořit DMP?

K vytvoření DMP je možné využít bezplatný nástroj DMPonline, který obsahuje jak obecnou šablonu, tak i šablony dané některými poskytovateli financí, např. Horizont 2020. Nápovědu pro práci s DMPonline a příklady DMP naleznete na stránkách nástroje. 

Jak by měl DMP plán vypadat u projektů financovaných z rámcového programu Horizont 2020, udává dokument Guidelines on FAIR Data Management in Horizon 2020 (verze 3, vydáno v červnu 2016). Pro více informací o požadavcích v rámci projektů H2020: Open Research Data Pilot, klikněte zde.  

 

Sběr a zpracování dat

V rámci sběru a zpracování dat je vhodné dodržovat základní pravidla organizace a popisu dat. Časová investice do organizace dat může z počátku působit jako zbytečná zátěž, nicméně vyplatí se z dlouhodobého pohledu.  

Je užitečné plánovat organizaci dat například s ohledem na: 

  • vaši vlastní orientaci v datech a to nejen během probíhajícího výzkumu, ale i po jeho skončení - Myslete na své budoucí já! 
  • sdílení dat v týmu 
  • publikování dat v rámci článku  
  • samostatné publikování dat (např. v repozitáři či datovém časopise

 

Podmínky poskytovatelů financí zde

 

Užitečné zdroje

Kontakty

Více informací k open access, predátorským časopisům a vydavatelům, politice Evropské komise v rámci Horizontu 2020 a politice Univerzity Karlovy naleznete na stránkách Ústřední knihovny UK

 

Máte-li k otevřenému přístupu dotaz, obraťte se na fakultního koordinátora open access. 

Nevíte, s čím vším Vám může fakultní koordinátor open access pomoci? Přečtěte si článek o tom, jak fakultní koordinátoři open access pomáhají s otevíráním vědy na UK.

 

Fakultní koordinátor OA a koordinátor projektu RKV II

Mgr. Martin Simota

tel. 222 112 295

e-mail: martin [DOT] simota [AT] fsv [DOT] cuni [DOT] cz