Books

Kniha seznamuje s myšlením i praxí českých anarchistických hnutí od sedmdesátých let 19. století až po současnost. V pěti kapitolách věnovaných přelomu 19. a 20. století zachycuje rozkoly mezi anarchisty a sociálními demokraty, svět severočeských anarchistických horníků, průniky anarchistických myšlenek a poezie „generace buřičů“, setkávání anarchismu a feminismu i rebelství Franty Sauera a Jaroslava Haška. Pět kapitol zaměřených na přelom 20. a 21.

Ze školních lavic často získáváme pocit, že naši vzdálení předci byli sice svobodní a sobě rovni, ale vedli nebezpečný a primitivní život, plný bojů a násilí. Bylo nám řečeno, že skutečné civilizace mohlo být dosaženo pouze obětováním těchto původních svobod či zkrocením našich nižších instinktů. David Graeber a David Wengrow však ve své knize převrací zakořeněný pohled na lidskou historii; včetně počátků zemědělství, majetku, měst, demokracie, otroctví a civilizace samotné.

Už od počátků počítačových her v nich příšery hrály klíčovou roli. Fungují zde jako nebezpečí, kterému je třeba se vyhnout, jako bossové úrovní, které je třeba porazit, nebo jako cíle, které je třeba zničit, abyste získali body navíc. Proč je ale postava příšery ve hrách tak důležitá a jak počítačové hry formovaly koncepty monstrozity v naší kultuře? Ve snaze odpovědět na tyto otázky zkoumá kniha Hráč vs.

Knihy v tomto výběru, ať už staré, nebo nové, změnily lidské životy a připomínají nám, kým jsme byli, i to, kým jsme nyní. Jsou zároveň zrcadlem i světlem - vidíme v nich s nemilosrdnou upřímností sami sebe, avšak jsou také světlem, které nás provází temnými místy, neznámými či nebezpečnými. V knihách nacházíme vlastní obavy, ale rovněž útěchu a únik.

V době, kdy elektronická kniha otevřela novou kapitolu našeho příběhu, objevují paradoxně mnozí čtenáři zas a znovu estetickou sílu a krásu knihy. Mezi mnoha radostmi, jež nám knihy poskytují, tato nikdy nezmizí.

Autor JUDr. PhDr. Jaroslav Kuba, CSc. (*1951) navazuje na knížku „Podezření: druhý Mnichov“ z roku 2020, v níž se formou státoprávních esejí dobírá odpovědi na příčiny rozpadu SSSR, které ještě před touto historickou událostí vedly u nás k „Listopadu“.

Kolektivní monografie Aktuální otázky výzkumu dějin a kultury východní Evropy se v osmi kapitolách věnuje vybraným okruhům českých a slovenských bádání o dějinách a kultuře východní Evropy ve vztahu k českému, případně československému dějinnému prostoru. Připomíná jeho dlouholetou tradici, která ovšem vyžaduje kritické zhodnocení jak v metodologickém, tak tematickém smyslu. Zdůrazňuje, že je k němu nezbytné využít moderní, v zahraničí využívané historiografické metody. Přitom upozorňuje na význam české (a v meziválečné době československé) dějinné zkušenosti.