Books

Tato kolektivní monografie volně navazuje na předchozí dvě úspěšné publikace editorů Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur (Academia 2011) a Civilizace a dějiny: historie světa pohledem dvaceti českých vědců (Academia 2013). Jejím cílem je poukázat na roli jedince v rámci dějin a na to, jakou roli může sehrát osobnost v historickém vývoji a zásadně ho ovlivnit. Jako v předešlých monografiích i v této bude dominovat multidisciplinární přístup vycházející ze spolupráce společenských, technických a přírodních věd v kombinaci s mikro- a makrohistorickým ontologickým přístupem.

V této široce rozkročené práci o způsobech politického vedení politický historik Archie Brown zpochybňuje naše zakořeněné přesvědčení, že jedině silní lídři – myšleno ti, kteří nad svými kolegy rádi dominují v každodenní politické praxi – jsou také lídry úspěšnými a hodnými našeho obdivu. Na mnoha příkladech a velkých postavách politiky 20. století ukazuje, že ačkoli kolegiálnější styl vedení považujeme za projev slabosti, jsou to právě kooperativně založení jedinci, jejichž působení mělo nakonec největší dopad na rozvoj společnosti.

Ústředním tématem této knihy je vztah právního a společenského systému. Luhmannova teorie popisuje, jak právo ve společnosti funguje, plní společenskou funkci, a dokonce společnost utváří. Luhmann vychází z teorie autopoietických systémů – tedy systémů, jež se samy vytvářejí a udržují – umožňujících popsat vazby různých oblastí společnosti. Jeho tehdy novátorské teoretické postřehy nám umožňují nahlédnout na rozmanitost fungování složitých vazeb mezi lidmi jiným pohledem. Právo společnosti napsal jako součást rozsáhlejšího souboru monografií o společnosti.

Administrativa Ronalda Reagana uvedla v 80. letech do světové politiky (staro)nové téma: vývoj protiraketové obrany. Strategic Defense Initiative (SDI) se stala důležitým mezníkem v americko-sovětských vztazích a svou roli sehrála i na důležitých summitech 80. let. Do iniciativy byly vtaženy i evropské státy, zejména Velká Británie, neboť od svého uvedení obsahovala apel na zapojení spojenců. Monografie Jakuba Čeňka těží z detailního výzkumu amerických vládních dokumentů a přináší důkladný vhled do zákulisí poslední etapy studené války.

Zcela nová publikace pomocí map a doprovodných textů podává nový pohled na období studené války. Občasná snaha využít tento pojem i při popisu komplikací v moderních mezinárodních vztazích svědčí o tom, jak velkou roli hraje i v našem současném světě. Očistná etapa historiografie mohla být zahájena po otevření archivů v bývalém komunistickém bloku. Atlas ocení všichni zájemci o historii, politiku a pro školy bude moderním studijním materiálem k dějinám 2. poloviny 20. století.

Co znamená být konzervativec v době, která je ke konzervatismu tak skeptická? Jak žít po boku našich „kanonizovaných předků“, když je dnes tak běžné odmítat jejich kulturní, náboženský a politický odkaz? Mohou konzervativci v situaci, kdy dominantní sílu politiky na Západě představuje liberalismus měkké levice, přispět k veřejné debatě něčím, nad čím se nemávne rukou jako nad pouhou nostalgií? Kniha Jak být konzervativec není jen programem moderního konzervatismu.