Books

Odkud přicházíme? Kam patříme? Kdo jsme? V co máme věřit? Jaké jsou vyhlídky do budoucna? Co je třeba změnit a jak k takovéto změně dospět? O zodpovězení těchto základních otázek lidské existence a národní identity se pokoušeli Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937) na české (československé) a Roman Dmowski (1864-1939) na polské straně. Masaryk a Dmowski náleželi k předním aktérům veřejného a politického dění svých zemí. Před rokem 1914 ovlivnili českou a polskou politiku a politické myšlení.

Sborník devíti studentských prací se zabývá výzvami, jimž čelí ústavní právo během celosvětové pandemie. Potřeba radikálně omezit sociální kontakty v zájmu zpomalení či zastavení pandemie vedla řadu států k vyhlášení některého z mimořádných stavů a k razantnímu omezení některých základních práv a svobod, zejména svobody pohybu a pobytu, shromažďovací svobody, svobody podnikání, práva na vzdělání a dalších.

Kniha přináší analýzu některých příspěvků k politické filosofii vzniklých na protestantské a katolické straně v českých zemích v 17. století. První část knihy se zabývá spisy protestantskými z období před rokem 1620, jejichž autoři (Georg Erast Tschernembl, Jan Jesenský) – často přímí účastníci probíhající stavovské revolty – navázali na myšlenky kalvínských monarchomachů a snažili se obhájit odpor proti katolickému vladaři na základě tohoto teoretického východiska.

Donald Trump je první americký prezident, který se s nepokrytým pohrdáním vysmívá liberálním hodnotám. A není jediný: vyznavači neliberalismu stojí také v čele Itálie, Maďarska, Polska či Turecka. Co se vlastně stalo? Proč liberalismus ztratil podporu, jíž se kdysi těšil?

Autorka ve své původně disertační práci řeší otázky sociálního zabezpečení v období Protektorátu Čechy a Morava. V analytických kapitolách zkoumá, jak Heydrichova politika „cukru a biče“ ovlivňovala distribucí důchodů a přídavků, jakým způsobem zasáhla dostupnost sociální a zdravotní péče, resp. fungování sociálního pojištění obyvatelstva v okupovaném prostoru Čech a Moravy. Na pozadí vzestupu českého a německého nacionalismu a formování se nové české státní ideologie ve 30. a 40. letech 20.

Člověk je tvor společenský. Máme potřebu někam patřit. Nejdůležitějšími skupinovými identitami, za které se zabíjí a umírá, jsou na mnoha místech světa identity etnické, náboženské, sektářské nebo klanové. Nicméně Amerika má sklon vnímat svět jako množství národních států, které vedou velké ideologické bitvy, například mezi kapitalismem a komunismem, demokracií a autoritářstvím nebo „svobodným světem“ a „osou zla“. Proto jsme často pozoruhodně nevšímaví k důležité roli kmenové politiky. Čas a tato naše nevědomost již nepříznivě poznamenala americkou zahraniční politiku.