Books

Dějiny rozkoše jsou dějinami slasti, individuální, mnohdy nesdělitelné, nepopsatelné, skryté, jindy naopak tabuizované. Dějiny orgasmu jsou ale zároveň kulturním fenoménem, který podléhá kolektivní zkušenosti, jež se během staletí proměňuje. Muchembled zkoumá sociálně a kulturně podmíněné proměny vztahu společnosti i jedinců k rozkoši v dlouhé časové perspektivě od 16. do 20. století. Při své analýze vychází především z literárních pramenů, egodokumentů i zdrojů vizuálních.

Hlavní postavou této knihy je člověk naší „tekuté moderní“ doby – člověk bez pout, bez pevných a trvalých vazeb, které by mu daly možnost přestat opakovaně usilovat o sebedefinování a sebeprosazení. Tento člověk, obyvatel tekuté moderní společnosti, navazuje vztahy takřka na potkání. Nikdo mu ale nedokáže zaručit, že tato pouta vydrží. Navíc má potřebu vázat se volně, aby se zase, změní-li se okolnosti, mohl co nejrychleji a nejsnáze odvázat – což se v tekuté moderní společnosti bude dít zas a znovu.

Není žádné oni a my. Jen my... Lidé, co chtějí dobrý život. Komunita Vietnamců žije na území České republiky od osmdesátých let minulého století. Lidé, kteří sem přišli ze socialistického Vietnamu, se setkávali často s rasismem, zesměšňováním i pohrdáním. Situace se začala zlepšovat v době covidu, kdyi rychle zareagovali a začali pomáhat. Zároveň dosáhla dospělosti takzvaná banánová generace - Vietnamci, kteří se narodili v Česku a považují ho za svůj domov. Jak se jim tu všem dnes žije? Jaká je jejich minulost, kultura, tradice a sny a jak vnímají české prostředí?

Kdo ochrání svět před samozvanými autoritáři? Samozvaní autoritáři – od Trumpa, Putina a Bolsonara až po Erdoğana, Siho či Módího – se v poslední době stali jedním z nejvýraznějších rysů globální politiky. Na domácím poli se tváří jako ochránci obyčejných lidí před strašlivým vlivem globalistů, v zahraničí vystupují coby hrdé ztělesnění vlastního národa. A kamkoli přijdou, rozdmýchávají už tak dost silný kult osobnosti.

Proslulý historik a novinář se již téměř půl století zabývá rolí Evropy při utváření moderního světa a výzvami, jimž musí čelit. Byl svědkem revolucí v řadě „satelitů“ Sovětského svazu a jeho kontakty s inspirátory politických změn mu poskytly cenný materiál pro tuto knihu. Nabízí v ní zasvěcený pohled na proces integrace západní Evropy a na proměnu střední a východní Evropy mezi maďarskou revolucí v roce 1956 a ruskou invazí na Ukrajinu. Autor líčí, jak se Evropa vynořila z válečné zkázy, aby se demokratizovala, sjednotila a posléze zhroutila.

Noc představuje všeobecně zvláštní či svým způsobem mimoběžný čas s vlastními významy, příležitostmi a nebezpečími, a také politickými, náboženskými, společenskými i hospodářskými důsledky. Od nejstarších kultur působí jako metafora a symbol, a provází rétoriku a obraznost nejrůznějších myšlenkových směrů a sociálních projektů, utopií a experimentů. Také je často spojována se zločinem.