Books

Autor JUDr. PhDr. Jaroslav Kuba, CSc. (*1951) navazuje na knížku „Podezření: druhý Mnichov“ z roku 2020, v níž se formou státoprávních esejí dobírá odpovědi na příčiny rozpadu SSSR, které ještě před touto historickou událostí vedly u nás k „Listopadu“.

Kolektivní monografie Aktuální otázky výzkumu dějin a kultury východní Evropy se v osmi kapitolách věnuje vybraným okruhům českých a slovenských bádání o dějinách a kultuře východní Evropy ve vztahu k českému, případně československému dějinnému prostoru. Připomíná jeho dlouholetou tradici, která ovšem vyžaduje kritické zhodnocení jak v metodologickém, tak tematickém smyslu. Zdůrazňuje, že je k němu nezbytné využít moderní, v zahraničí využívané historiografické metody. Přitom upozorňuje na význam české (a v meziválečné době československé) dějinné zkušenosti.

Zapojení žen do vědeckého světa navazuje na zpřístupnění vysokoškolského vzdělání ženám, čímž se významně změnila jejich profesní, rodinná i společenská situace. Tato zásadní změna přichází ve středoevropském prostoru na počátku 20. století a je završena po první světové válce. Cílem autorek je představit komplexní obraz vědkyně v české a československé společnosti první poloviny 20.

Otázka pohlaví – kdo jsme jako muži a ženy – nebyla nikdy tak aktuální ani tak špatně chápaná. Dr. Abigail Favaleová ve své knize předkládá hluboký a zároveň velice čtivý a přístupný popis genderového paradigmatu a vysvětluje, proč se mu v poslední době tak daří. Sleduje původ genderu až po jeho kořeny ve feminismu a postmoderním myšlení a popisuje, jak gender zastínil pohlaví a jak tento posun mění jazyk, právo a medicínu, sexualitu a naše vlastní sebepojetí.

Kniha Vězeň na útěku zavede čtenáře do světa za vysokými zdmi s ostnatým drátem a představí fenomén, který je sice kvantitativně ojedinělý, zato však úzce provázaný s životy nejen vězněných osob, ale také dalších aktérů vězeňského světa. Autoři v knize diskutují možnosti definování vězeňských útěků, vysvětlení jejich příčin a na základě práce s dostupnými daty vyvrací nepravdy spojené s interpretací útěků z vězeňských zařízení. Hledají odpovědi na otázky kdo, proč a jak z vězení utíká.

Základní dílo kognitivní lingvistiky způsobilo ve své době revoluci ve filosofii jazyka a přístupu k němu vůbec. Fundamentální premisy, na základě nichž byly jazyk a myšlení v jazyce teoreticky i prakticky zpracovávány a pojímány, byly tímto dílem narušeny a musely být přebudovány. Základní strukturou jazyka už nebylo slovo či propozice, ale metafora, která se dostala do popředí zájmu jazykovědců i filosofů. Metafora sama současně přestala být výsostnou doménou básnického světa a aktualizace jazykových forem a přesunula se v celé šíři do sféry běžné komunikace.